Když jsme přijeli domů, neměla jsem chuť se s Payem bavit. Šla jsem tedy k NÁM do pokoje a pustila si na mobilu oblíbený písničky u kterých jsem většinou zapomínala na věci co mi nedělali dobře, ovšem dnes to nějak nefungovalo. Furt jsem musela myslet na matku která má "hej" z toho, že jsem smutná a můj táta už nežije.
,,Doprdele po dlouhý době jsem začla být celkem v pohodě a užívala si s Payem strávený chvilky a teď?! To je ještě třikrát tak horší jako když jsem byla ještě doma" řekla jsem si pro sebe a opřela si ruku o čelo. Po chvilce do pokoje přišel Pay a sedl si ke mně na postel a znovu se ptal ,,Ady, já jsem to myslel vážně když jsem se tě ptal co se stalo takže je jasný, že bych rád slyšel odpověď. Řekneš mi ji konečně?" ,,A co bys chtěl slyšet? Že jsem úplně na dně a, že moje matka je psychopat kterej má radost z toho, že mi umřel táta? To chceš slyšet?!" ostře jsem na něj vyštěkla a začala si uvědomovat, že jsem na něj zlá zbytečně. Pay se jen smutně koukl a sklonil svojí hlavu směrem k zemi ,,Pay...promiň já vím, že jsem na tebe zbytečně zlá já jen...nedokážu prostě zapomenout na to co matka dělá a jak se chová. Dusím to v sobě a tím tak dělám zle tobě, mrzí mě to, promiň" řekla jsem mu a ze zadu mu položila ruku na rameno a přilepila se svým tělem na jeho záda ,,Já vím, že tě to bolí, ale když o tom nechceš mluvit tak proč to rovnou neřekneš? Trápí mě to, že seš smutná. Bojím se o tebe a tak se ptám" říkal s hlavou furt skloněnou k zemi ,,Lásko, až budu mít dost sil ti to říct tak se to všechno dozvíš, jen teď mě prosím nech. Já na to nechci myslet, díky tomu už ani nevím co se to děje" řekla jsem a silně Paye objala, on mi jen stiskl ruku a falešně se pousmál. Trápilo mě to.
,,Zlatoo?" ptala jsem se a doufala, že odpoví aspoň trošičku jinak než se smutným hlasem ,,Ano ?" sakra, tak to nevyšlo. ,,Heleď co se někam jít jen tak projít? Co ty na to? Chtěl by jsi jít? " ptala jsem se celkem s nadšením a nadějí, že by se pak situace mohla uklidnit ,,Jo tak dobře jen si ještě musím něco udělat na počítači" řekl celkem s radostí ,,Dobře" řekla jsem a dala mu pusu na tvář.
Uběhlo asi tak 10 minut a Pay nikde. Netrpělivě jsem čekala až najednou Payton vrazil do pokoje a řekl ,,Tak dělej! Oblékat! Jdeme ven hlavo! " ,,Já ti dám hlavu ty pako ,,Já nejsem žádný pako paninko! Já jsem -" nedokončil Pay větu, protože jsem mu skočila do řeči ,,Učitel sexuální výchovy a válečnej veterán?" řekla jsem oplzle a se smíchem ,,Hahaha až moc vtipná ne?" řekl a já se málem pochcala smíchy ,,Děleej, tak oblékat! " řekla jsem provokativně.
*Tak tady další část lidičky ❤ snad se líbí*
