four

617 35 0
                                    

×friday×

,,Notak Em, hejbni. Kluci nebudou čekat věčně!" slyšela jsem Shawna volat zezdola. Jsem ve svém pokoji a obouvám si bílé boty na podpatku, které jsem si koupila jen kvůli dnešku. Zasmála jsem se a zvedla se z postele. Narovnala jsem si šaty a přes ně si natáhla černou koženou bundu. Sešla jsem dolů za Shawnem. Nečeká zase tak dlouho, ale není úplně trpělivý. ,,Můžeme jet." řekla jsem a stoupla si před něj.

,,Oh. Sluší ti to," mrkl na mě.

,,Děkuju. Tobě taky." zasmála jsem se. Popadla jsem klíčky od mého auta a zamkla barák, když jsme vyšli ven. Shawn ode mě bydlí jen kousek, takže jede se mnou a bude mě navigovat, jelikož nevím kde Jack bydlí. Ještě pořád si tou party nejsem úplně jistá, ale už se z toho nevykroutím. ,,Nechce se ti tam, že ne?"

,,Oh. Ne že by se mi úplně nechtělo, jen.. Nevím." pokrčila jsem rameny.

,,Aha?"otočil se na mě.

,,Aha," zasmála jsem se. ,,Máš řidičák?"

,,Mám." zasmál se. Neváhala jsem a podala mu klíčky a nastoupila si na místo spolujezdce. Shawn ještě stál venku a překvapeně se díval na klíče ve svojí ruce. Přešel k mým dveřím a otevřel je. ,,Ty," pokroutil hlavou. ,,Mi půjčíš auto?"

,,Hádej." zasmála jsem se a zapla si pás. Zavřel mi dveře a přešel na druhou stranu. Sedl si za volant a taky se připoutal. Najednou se začal smát a nastartoval.

,,Shawne? Dobrý?" začala jsem se mu smát.

,,Jasně." zasmál se a vycouval na silnici. Zakroutila jsem nad ním hlavou a posadila se hlouběji do sedačky. Rozjeli jsme se na opačnou stranu, než když jezdíme do školy. Nejeli jsme dlouho, když jsme zastavili před obrovským domem s několika auty na příjezdové cestě. Už byla tma, takže to tu osvětlovaly jen pouliční lampy. Shawn vypnul motor a spěchal k mým dveřím, aby mi je otevřel. ,,Díky." usmála jsem se a on auto zamknul. Občas mě překvapuje, jaký je to 'gentleman'. I když ne úplně často, za ten týden jsem si stihla všimnout, jaký je to blázen. Stejně jako ostatní kluci. Ale mám je ráda.

,,Jdeš, nebo budeš stát tady?" zasmál se A natáhl ke mě ruku. Chytla jsem se ho, protože bych ho nerada ztratila hned na začátku. Vešli jsme dovnitř, kde hrála celkem hlasitá hudba a dost jsem se podivila, kolik je tu lidí. 'Jen my a pár kamarádů'. To určitě.

I'll be goodKde žijí příběhy. Začni objevovat