Uslyším zvuk svého mobilu. Rychle po něm chmátnu a zvonění vypnu, protože ve vedlejší místnosti spí Sofia. Když jsem ji v noci přenesl do mojí ložnice, neměl jsem už sílu uklidit pokoj pro hosty, proto jsem si ustlal na sedačce. Promnu si oči a kouknu na hodiny. Jsou tři ráno. Dneska nepůjdu výjimečně běhat a rovnou se pustím do přípravy pokoje.
Povleču postel šedým povlečením. Ze skříně vytáhnu pár dekoračních polštářů, které mi před rokem koupila mamka. Do skříně ji vybalím oblečení a do šuplíků spodní prádlo. Nějaké věci hodím na stůl, něco na poličky. Její hygienické věci přemístím do koupelny. Když jsem s výsledkem hotový, jsou čtyři. Dneska jdu do práce až v šest, takže mám ještě čas připravit oběd. V lednici toho moc není, což mi připomíná, že bych měl zajít na nákup. Najdu tam kuřecí maso. Osmažím ho na pánvi společně s rajčaty. Uvařím špagety a pak to smíchám dohromady. Špinavé nádobí hodím do myčky a uvařené jídlo dám do ledničky.
Potichu se vydám k sobě do ložnice pro oblečení. Sofia potichu oddechuje, ale na tváři má pokřivený výraz. Rány se jí pořád dolečují, takže jí to stále bolí. Měl bych z práce přinést nějaké analgetika. Po asi dvou minutách, co jsem zíral jak pitomec na Sof, jsem se odhodlal vzít oblečení. Dal jsem si rychlou sprchu, oblékl se, trošku se učesal. Na kus starého papíru jsem napsal vzkaz a velmi neochotně se vydal do práce.
Sofie..
Vzbudilo mě ostré sluneční světlo, které dopadalo do tmavého pokoje. Chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, že už nejsem v nemocnici. Posadila jsem se a rozhlédla se po místnosti. Nábytek byl tmavý. Na zdi byla velká plazmová televize. Pokoji dominovala velká manželská postel s tmavým povlečením. Opatrně jsem vstala a přešla do koupelny. Zhrozila jsem se, když jsem se viděla v zrcadle. Vlasy jsem měla mastné, obličej zpuchlý a nohy neoholené. Ano chodila jsem se v nemocnici sprchovat, ale vždycky tam stála sestřička a mě to bylo nepříjemné, takže jsem se radši nesprchovala. Sundám si oblečení a vlezu si do sprchy. V moment, kdy na mě začne stékat teplá voda, celé mé tělo se uvolní. Všimnu si, že mi tady pan Styles přinesl hygienické potřeby. Sáhnu po pěně na holení a žiletce. Opatrně si holím nohy a vyhýbám se ještě nezahojeným rankám. Umyju si hlavu a poté celé tělo. Popadnu ručník, který byl položený na umyvadle a usuším se. Umyju si zuby. V šuplíku pod umyvadlem najdu fén, a i když mi moje podvědomí říká, že bych se měla prvně zeptat, začnu si fénovat vlasy. Když jsem hotová, poberu špinavé oblečení a vydám se do místnosti, které bude na nějakou dobu můj pokoj. Otevřu dveře a otevře se mi pusa. Pokoj je nádherný. Zase slazený do tmavé, ostatně jako celý byt. Moje věci jsou vyskládané různě po pokoji, a proto se rovnou vydám ke skříni. Skoro všechno moje oblečení je úhledně srovnané. Chvíli mi trvá než najdu spodní prádlo, ale nakonec se mi to podaří. V šuplíku mám krajkované kalhotky, tanga, podprsenky a bralety. Začervenám se nad představou, že to všechno viděl. Vezmu si bílý set a obleču se do dlouhého trika a šedých tepláků.
Když vejdu do kuchyně, mou pozornost upoutá malý popsaný papírek.
Sof, v ledničce máš oběd a na snídani si vem třeba cereálie. Nic moc tady nemám, takže se po práci stavím do obchodu. Pokoj máš nachystaný, tak odpočívej.
Usměju se nad starostí z jeho strany a nasypu si cereálie do misky. Po snídani dám misku do myčky. Chtěla bych něco dělat, ale začne na mě padat únava, a to jsem teprve dvě a půl hodiny vzhůru. Nakonec se sama proti sobě vzdám a zalezu si do postele. Netrvá to moc dlouho a propadnu se do říše snů.
Harry..
Služba mi utíká hrozně pomalu. Sepisuju nový operační plán. Dneska je tu celkem klid, takže člověk jenom mrhá časem. Nevěděl jsem, co dělá Sof, jestli spí nebo se vyčerpává. Měl jsem tolik myšlenek v hlavě, že jsem musel jít na pohotovost a vystřídat jednoho kolegu. Musel jsem se uvolnit a to jedině prací. Bohužel ke mě chodily samé banální případy. Když si služba skončila, vydal jsem se rovno k autu a jel směrem do obchodu. Nakoupil jsem nějakou zeleninu, maso, pečivo, prostě všechno co mi přišlo pod ruku.
Domů jsem jel rychle, abych ji mohl co nejdřív zkontrolovat. Nákup jsem vytáhl do posledního patra. Když jsem za sebou zabouhl dveře, ucítil jsem vůni špaget. S taškami jsem přešel do kuchyně a u sporáku stála Sof jenom v dlouhém tričku. Zatřepal jsem hlavou, abych se vzpamatoval. Nákup jsem položil na stůl a přešel k ní. Měla sluchátka v uších, takže si mě zatím nevšimla. Opatrně jsem položil svou ruku na její rameno a ona sebou trhla.
————————————————————
Trochu kratší, ale i tak.❤️Ev🖤
ČTEŠ
Everything in the world |H.S.|
Fanfic„Nikdy o tebe nechci přijít, chápeš to. Otevřela jsi mi oči. Zachránila jsi mě přede mnou samým. Sofie pochop že jsi pro mě důležitá a vím, že jsem občas kretén, ale kvůli tobě se chci změnit." Byl jsem už zoufalý, nevím co si mám myslet. Stojí tady...