Láska za časů magie

Maličký domeček

JSEM ÚPLNÝ IDIOT, proč jsem na ní řval. Nemůžu ji nechat v tomhle stavu, dnes už ne, teď ne, proč jsem na ní jen řval. No protože jsem idiot, přemístil se za ní. Viděl její malý dům v Godrikově dole, byl opravdu maličký s malou zahrádkou a velkým stromem, který zastiňoval celý dům. U stromu byla lavička, kde jsem jí spatřil. Hlavu měla v dlaních a brečela. Šel jsem k ní a přisedl si. / Omlouvám se./ Nic stále plakala. / Sakra, omlouvám se, neměl jsem na tebe křičet, nechtěl jsem na tebe křičet. Chtěl jsem s tebou mluvit, sakra. Chtěl jsem tě vidět a ty si pak začala o mým otci. Myslel jsem si, že jdeš kvůli mě. / Kvůli tobě, posílali jsme ten dopis přece, že přijde někdo z ministerstva. / Vyndal svůj kapesník a otřel jí slzy na tváři. / Já myslel, žes přišlas kvůli mě. . Chtěl sem jí pohladit po tváři, ale ucukla. / Draco, je pozdě. / Nikdy není pozdě, Mio. Nikdy není pozdě. / Přitáhl si ji k sobě a políbil ji. Byl to lačný a hladový polibek. Chtěl jí víc, chtěl jí dát ruku do vlasů, ale odtáhla se . / Draco, to nejde./ Jde to, prosím. / Ne nejde to, já ...já už k tobě nic necítím. / To neříkej, vidím, že to cítíš stejně jako já. / O to tady vůbec nejde. Já mám své povinnosti a ty určitě taky. / Já ne, já jsem na tebe čekal. / Šest let, Draco prosímtě. / Čekal jsem tenkrát na nádraží. Čekal jsem na tebe, poslal jsem ti vzkaz a čekal, že odjedeme spolu. / Zvedl se a začal kolem mě pochodovat. / Kdybych tenkrát veděl, že jsi v nemocnici. Neodjel bych, kdybych věděl, že jsi těhotná. / Takže by si zůstal z povinnosti? / Zůstal bych protože žena kterou miluju byla v nemocnici, ale já to nevěděl. Myslel jsem si,že jsi nepřišla protože sis uvědomila, kdo jsem. / Kdo jsi? / Bývalý smrtijed, co ti vždy jen ubližoval. Dnešek toho byl důkazem, jak si ztuhla u nás na podlaze. Vzpoměla sis na Bellu, co ti tenkrát provedla, že ano. / Ano, nebudu popírat, že jsem si nevzpoměla, ale nikdy bych tě za to neopustila. TY jsi opustil mě, opustil si mě a neozval ses. / Já vím. Vím ksakru, byl jsem idiot. Potřeboval jsem vypadnout, všichni se na mě dívali skrz prsty, všichni za zády šeptali, potřeboval jsem pryč. / A Tak si odjel.../ Chtěl jsem odjet s tebou. / Nechme to Draco být, prostě to tak mělo být. Nebylo nám souzeno spolu být. / Ne, já si uvědomil, že tě potřebuju, že tě miluju. Nemůžu bez tebe žít. / Dotěd si žil určitě obstoujně. / Přežíval jsem , jen jsem přežíval bez tebe, Mio. / Draco, už je to pryč. Čas nejde vrátit zpátky. / Tak si užívejme ten co nám ještě zbývá. MIo? / Klečel u mě, držel mě za ruce. / Mio prosím. / Draco, podívej každý už jsme jinde. Já...já nemůžu se nechat zase zničit. Nevím co ti Blaise všechno řekl, ale ano. Scorpius je tvůj syn a pokud ho chceš mohl by si ho vídat, ale nechci mu říkat, že jsi jeho otec. / Je můj syn, vážně ? / Ano vážně, chceš se podívat na nějaké fotografie. / To bych moc rád kde je? / Je s Blaisem na výletě. / Děkuju ti. / Za co ? / Za to, že jsi ho pojmenovala Scorpius, za to, že Blais je jeho kmotr a za to, že jsi byla nejlepší matka. / Draco, měla jsem ti o něm asi napsat, ale připadalo mi, že když do tvého života nepatří, nemusí tam být ani on. Byla to chyba. / Oou ou ou , Grangerová se někdy mýlí ? / Ne často, ale někdy ano. Lehce se usmála a pozvala mě dál. Domek byl opravdu maličky dole byl spojen kuchyň s obyvakem, malička koupelna a schody nahoru. / Máš to tu ...útulné. / No není to Manor na který si zvyklý, ale za chvíli to budu mít splacený. Nahoře má Scorpius pokojíček jestli se chceš podívat. / Přikývnu a jdu se podívat po schodech. Maličký žlutý pokojíček, má tam dřevenou postel, plakáty z famrfpálu. spoustu hraček a menší psací stůl , kde je hromada knížek. / Scorpius, on rád si čte a tamhle na zdi, to sám maloval. / Ukáže mi na malbu na proti, je to velký zelený strom. / Dole sedím já, on lítá tady na koštěti. / A ta postavička tamhle vzadu na kopci ? / To je jeho tatínek, který ho učí létat na koštěti, protože já to neumím. / Otočí se a práskne dveřmi své ložnice. Najdu jí jak brečí na posteli. / Mio ? / Všechno jsem posrala, musela jsem být tak hrdá. Měla jsem se ti ozvat, měla jsem tě najít a říct ti to. Měl si to vědět, měl si tu pro něj být. Za všechno můžu já. / Mio, tohle neříkej. Nečekala si, že se budu vracet asi si mě nečekala vůbec a já to chápu. Jsem a byl parchant, chápu tě. / Sedl jsem si k ní na postel a objal jí. Vzlykala mi do hrudi. Nesnáším, když brečí. Přitáhl jsem si ji víc. Ona ke mě zapadla jako puzzle. Tak moc mi chyběla, celý ten čas. Co jsem si nalhával bez ní to nebyl život. Políbil jsem jí do vlasů a cítil její známou vůni šeříků, pořád používá stejný šampon a v tichosti jsem se usmál. Tolik mi chyběla. / Mio, jednou si mi řekla, že nikdo nemůže za to co udělal v minulosti, ale že záleží jaký činy budou v budoucnosti. Tak uvidíme./ Ty si to pamatuješ? / Samozřejmě, pamatuju si skoro vše co jsi mi kdy řekla. / Já...já mám tady nějaká fotoalba, chtěl bys je vidět ? / Ano, budu moct rád. / Je na tom tvoje matka opravdu špatně se zdravím? / Vůbec nevím proč začala zrovna s tímhle tématem. / Doktor řekl, že by se měla šetřit a nestresovat proto jsem taky hlavně přijel. / Aha, já nechtěla jsem ji rozrušit, ale tvůj otec je na tom vážně zle. / Mio, je mi jedno jak je na tom můj otec. Nikdy mu neodpustím. / On si to nepamatuje, nepamutuje si nic co udělal. / O tomhle se bavit nechci, musíš být pořád tak vážná. / Je to moje práce, stala jsem se bystrozorkou, abych.../ Já vím, já vím abys utáhla tenhle domek. Blais mi to říkal, je to nebezpečná práce a nejlíp placená, protože většinou se důchodu nedožiješ! Tvůj dluh ti zaplatím, dám ti peníze. / - To už vážně odsekl, držel v ruce fotoalba. Pochodoval po mojí malý modrý ložnici, kde byla jen velká postel knihovna a křeslo. Nic víc se sem stejně nevešlo. / Žádné peníze nechci! Draco, to není důvod proč jsem se stala bystrozorem. Tím hlavním důvodem byl Scorpius. Voldemort nezemřel jen se stáhl zase do ústranní a já nedovolím, aby to co jsem zažila já. Zažíval můj syn, to nedovolím. / Sám se chytil za předloktí, kde měl vybledlé znamení zla. / Mio, on ale stále má své stoupence po celém světě. Sám jsem jich mnoho potkal. / Právě proto to dělám. V pátek Scorpius oslavu, chtěl bys...chtěl bys přijít? Pořádáme to u Blaise protože má největší dům i zahradu. Budou tam všichni Harry, Ginny, Theo s Pansy. / Nevím jeslti by mě všichni chtěli vidět. / Určitě by rádi viděli starého přitele. / A co bývalého smrtijeda? / Pokud nechceš nevadí, myslela jsem, že by si rád viděl Scorpiuse. / Rozmyslím si to. / Sklonil jsem se k ní a cítil její horký dech, tak moc jsem ji chtěl znovu políbit, když se ozvalo. / Mámíííííííí, jsme domáááááá. / Rychle mě to vrátilo do normálu. / Představím tě. / Jak jako říkala si pomalu, na to ..../ Draco, jako starého přítele ze školy nebo chceš utíkat oknem jako tenkrát ? / V očích se jí zajiskřilo. Mě ta vzpomínka hřála u srdce, tajili jsme, že spolu něco máme. Udělal jsem tenkrát takovoou volovinu, vzal si svoje koště a letěl k ní do okna. Málem spadla z parapetu, když jsem ji překvapil jak málo tehdy stačilo, abych byl šťastná jen jí vidět. / Už jdu miláčku. . / Sešli jsme schody a Scorpius si mě měřil pohledem, Blais byl v kuchyni, od něčeho celý zalepený. / Co se Vám proboha stalo? / Strejda Blaise měl nehodu s cukrovou vatou. Kdo to je mami? / Ráda bych ti představila svého kamaráda ze školy. / Já jsem Draco. / Podal jsem mu ruku. Scorpius se na ní jen podíval a hodil úšklebek jako bych se koukal do zrcadla. / Nikdy si o něm nemluvila mami. / ON hodně cestoval. / Stejně o ostatních si řikala, a o něm nikdy. / Jo no víš kolik lidí chodilo se mnou do školy moc. Blaise s ním chodil do konce do stejné koleje, viď. / Jo no to je pravda, Scorpi. S Dracem jsme byli nejlepší přátelé. / Už nejste? ./ To dítě mělo talent na dokonalé otázky. / Jsme jen jsme se dlouho neviděli, že Dracu ? / Jo no víš já jsem hodně cestoval a byl pryč, ale mám teď nemocnou maminku tak jsem se vrátil, třeba se budeme vídat častěji. / Hm, třeba a třeba ne. Jdu se umýt, mami. / Prásknul dveřmi do koupelny a bylo slyšet jak pouští vodu. Tohle překvapivě nešlo podle naších představ. / Doprovodím tě, on si musí zvyknout, často si k tělu málokdy pouští lidi. / Pokom to asi má, Dracu. / Smál se Blaise. / Ty do koupelnu jdi taky a já doprovodím Draca! / Zvýšila hlas Hermiona a on jí poslechl. / Draco, zkus v ten pátek přijít, musí si zvyknout. Chápej chce to čas. / Podíval sem se jí do očí a přikývnul. Přemístil jsem se. PRÁSK