8. část

825 47 19
                                    

POHLED MUDORIYA

Přijeli jsme nějak domů a Kacchan si hned sedl za počítač. Protočil jsem nad tím oči. Vzal jsem si mangu s názvem Tokio Ghoul (Srry nvm jak se to píše😅) a sedl jsem si na svoji postel. Koukl jsem se na Kacchana který byl do toho vážně zažranej.
,,Bacha ať se ti nepostaví" zavtípkoval jsem a znova jsem se koukl do knížky.
,,Pozdě" řekl. Stuhl jsem a překvapeně jsem se na něj koukl. Koukl jsem se na jeho kalhoty a vážně tam měl bouli. Protočil jsem oči a uchechtl jsem se.
,,Hlavně pak jdi do koupelny." Řekl jsem a zase jsem se vrátil k manze. Po asi půl hodině jsem se zvedl a šel jsem se kouknout co máme doma k jídlu a co bych mohl udělat k večeři. Nic moc doma teda nebylo. Došel jsem zpět do pokoje a vo jsem neviděl. *Baku si honil u počítače a u toho vzdychal...moje jméno?!* Koukal jsem se na něj jak na ducha. Po chvíli si mě všiml a zastavil se v pohybu. Chtěl něco říct ale nic z něj nevyšlo. Takhle jsme na sebe koukali asi pět minut a pak jsem něco řekl.
,,Hele jdu do krámu pro jídlo, Nic ti není." Řekl jsem. Rychle jsem si vzal mobil, peněženku, sluchátka a roužku. Rychle jsem vypadl z pokoje a pak i z bytu. *Tyvole to bylo trapný. Ještě k tomu když vzdychal moje jméno. Proč vlastně vzdychal moje jméno? Má mě rád a nebo...nebo by mě chtěl prostě jen ojet?* ptal jsem se sám sebe. Když jsem na tímhle přemýšlel bylo mi do breku. Povzdychl jsem si a vlezl jsem do krámu. Nakoupil jsem nějak věci co by se doma hodili a zaplatil jsem. Byl jsem zrovna u východu když mě někdo vzal za ruku, praštil se mnou o zeď, sundal mi roužku a sobě taky a políbil mě. Byl jsem v tranzu když to udělal takže toho využil a zajel mi jazykem do pusy. Začal jsem se vzpírat ale byl moc silnej. Přiběhla ochranka a odtáhla ho ode mě. Já se sesunul po zdi na zem a hypnotizoval jsem jedno místo. Dýchal jsem zhluboka a na puse jsem měl ruku. Někdo ke mě přiběhl a začal na mě něco mluvit ale já ho nevnímal. Po chvíli jsem uslyšel nějaký houkačky a po chvíli u mě byly záchranáři. Neměl jsem na to jim něco říct. Bylo vidět že nejsem plnoletej a pořádse mě ptali na rodiče atd. Řekl jsem jim že rodiče jsou pryč a že doma je jen bratr. Zavolali mi a on tu byl po chvíli. Rozebehl se ke mě ale jeden z policii ho zastavil. Vysvětlil mu co se stalo. Bylo mi do bbreku a právě teď bych potřeboval obejmout. Zjistilo se že ten chlap měl pozitivní test  takže budu muset jít na testy a s velkou pravděpodobností budu mít koronu. Seděl jsem na zemi a tekli mi slzy. Záchranáři mi začali stourat tou tyckou v nose a potom mě odvedli do auta a odvezli ne do nemocnice. Tam me dali na jeden pokoj a píchli mi něco abych usnul a odpočinul si protože jsem prodělal menší šok. Po chvíli jsem vážně usl.

POHLED BAKUGA

V krámu jsem sezbíral nákup a šel jsem domů. *Neměl jsem ho tam nechat jít samotného. Teď s velkou pravděpodobností bude pozitivní.* Pri myšlence že bude mít koronu a bude ve vážném stavu mi bylo o pláče. Přišel jsem domů a hned jsem to zavolal Inko. Ta řekla že se za dva dny vrací a že potom budeme všechno řešit. Samozřejmě byla viděšená a bála se o Dekua. Hovor jsem vypl a začal jsem uklízet nákup. Udělá jsem  si něco k jídlu a šel jsem zpět do pokoje. Vzal jsem jednu svoji tašku  dál jsem tam věci který zítra donesu do nemocnice pro Dekua. Když to všechno bylo tak jsem to dal na jeho postel. Lehl jsem si do své postele a pustil jsem si televizi. Kolem desátý jsem ji vypl a šel jsem spát.

Ráno jsem vztal v sedm a udělal jsme si jídlo. Vzpomněl jsem si na mangy co má Deku ve skříni a dal jsem o tašky to o má rozečtený a dvě pokračování k tomu. Povzdychl jsem si. Napsal jsem Izukovi nějakej dopis a šel jsem se obout. Vyšel jsem ven a šel jsem na bus. Dojel jsem k nemocnici a šel jsem dovnitř. Řekl jsem jim že jsem přinesl pro Dekua věci  oni si je převzali. Zeptal jsem s jestli bych ho mohl vidět. Sice nejdřív nebyla nadšená ta recepční ale pak teda dovolila. Došel jsem k jeho pokoji a přes sklo jsem e na něj koukl. Deku si mě všiml  usmál e na mě. Vypadal mnohem lépe než včera v tom obchodě. Vzal jsem i telefon abych  ním mohl mluvit. On i ho vzal taky a začali jsme si povídat.
,,Jak ti je?" Zeptal jsem e ho hned.
,,Zatím v pořádku. Co ty doma?" Zeptal e.
,,Nic moc. Je to tam teď takový prázdný. Přinesl jsem tašku s pár věcmama který vy e ti mohli hodit. Měli by ti o přinést zachvíli." Řekl jsem mu. On poděkoval a usmál se na mě. Ležel na posteli  opíral e o lokty.
,,Promiň, měl jsem jít a tebou do toho krámu a ne...no ty víš." Řekl jsem. On přikývl že chápe.
,,Nemáš e za co omlouvat, tohle ani jeden z nás nemohl tušit." Řekl a smutné se usmál.
,,Už víš výsledky?" Zeptal jsem e opatrně. On lehce přikývl.
,,Jsem pozitivní." Řekl potichu. Sklopil jsem hlavu a ukáplo mi pár slz.
,,Pane Bakugo už by jste měl jít. Pan Midoriya potřebuje klid." Řekla sestřička a já přikývl. Rozloučil jsem e s Dekuem a odešel jsem domů. *Doufám že budeš v pořádku a vyléčit e Izuku. Nevím jak dlouho to bez tebe doma vydržím. Doufám jen že tomu nepodlehneš. To bych asi nepřežil. Přece jen...te miluji*

Taaaak tady je další kapitola. Zdá se mi taková nezáživná ale co s tím uděláme no xd. Omlouvám  zde dlouho nevyšla ale nějak mi prostě nejde psát sama. A taky se omlouvám Dekuovi že jsem mu dala koronu. Gomen deku😅
No doufám že se vám takhle kapča líbila. Brzy teda další kapitolu nečekejte ale budu se nějak snažit. Zatím pa.

Vaše TerkAny❤

Bratrská Láska [BAKUDEKU]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat