Příběhy mojí smrti I- Pach pomsty

14. Podzim

    Bok po boku jsme s Fear šli za ním. Vrhala jsem po ní nervozní pohledy, ale ty byly ignorovány. Vypadala, že je myšlenkami jinde. Možná.... U mě? U toho, co jsem jí včera řekla? Snad.

     Došly jsme na místo. Zase ty krvavé oči, děsivé... Brrrr. "Kdo je tam? Co chcete? Jo aha, to ste vy. Ano, pojďte blíž, snad už víte, že vám neublížím." Obě jsme váhavě předstoupily, pořád zírající do těch očí.  Ty na chvíli zmizely, jen aby se před námi zhmotnil pes, který byl jejich majitelem. Černý jako noc. No, i když... Samotná noc proti němu byla pouze šedá. "Poslouchejte pozorně, nehodlám to opakovat." Obě jsme nastražily uši. "Teď jste pod mojí ochranou," Fear vypadala, že chce něco říct, ale on ji umlčel. "Předtím jste nebyly ani jedna. Potřebuju nejdříve tu jistotu, že mě nikomu nepovíte. A teď už ji mám. Tak, teď můžete jít. Jen jedna věc. Říkejte mi Stucker." Vyjeveně jsme se s Fear podívaly na odcházejícího Stuckera.

    No, aljspoň se teď můžu pořádně vyspat.

                                                            ...

      Za mýtinou začala neprostupná temnota.Oheň neviděla měsíc, ani hvězdy, v životě neviděla takovou tmu, přesto se nebála. Strážila svou smečku, aby byla v  bezpečí. Nebála se... Dokud se noční krajinou nerozeznělo strašidelné zavytí. Oheň napjala svaly. Byla připravena zaútočit. Nikdo tu však nebyl. Rozběhla se směr tábor, aby zkontrolovala, zda jsou všichni OK. Když byla sotva dva potoky od tábora, potkala ho. Stucker kráčel přímo proti ní. Ovšem nepřišel z lesa. Přišel z tábora za jeho zády. Přišel tak blízko k Oheň, že ji čirá hrůza pohltila do morku kostí. Ale ignoroval ji, a šel dál, až nakonec úplně splynul s lese. Po tomhle už Oheň nemohla čekat, a rozběhla se směrem k táboru plnou rychlostí. Následky krveprolití byly strašné.

    Celá smečka byla mrtvá, a jejich těla byla rozházena všude po táboře. Alfova mrtvola byla přehozena přes nízkou větev, Brix ležela na zemi s přeraženýma nohama, bílý kožíšek Omegy byl zborcen krví. Akim hleděl na Oheň vyčítavýma očima, jako by tomu nedokázala zabránit. Nedokázala. Lísteček, Ikar a Brita byli pohozeni na jedné hromadě a všichni měli rozervaná hrdla. O kousek dál ležela Belle s rozpáraným břichem, pod sebou měla dva své mnohem mladší přátele Mravence a Trnu. Zemřela, když se je snažila bránit. Květina s Aronem stále ještě cenili zuby, biť byli po smrti, za nimi ležela jejich mrtvá štěňata. Lysinka byla málem roztrhlá napůl, Lumpovi chyběly všechny nohy, a Lili chyběla hlava. Za to můžu já. Pomyslela si Oheň. Veta, Lord, Nora, Kojot, Aret, dokonce i Prach, leželi na jedné hromadě, jen tak byli mrtví. Už jen samotná existence Stuckera stačila, aby kdokoli zemřel. A kde- kde je, sakra kde je Fear? Ta jediná, ke komu něco cítím. A kde jsou Betty s Muffinem? Zmizeli? Už nadobro? Všichni tři? Už je nikdy neuvidím. Nikoho. Všichni jsou buď mrtví, nebo pryč. Pryč... To snad ne! A co je to za neznámý pach v táboře? Jakoby nasládlý, jako dlouhá packa... Byl špatný nápad přidávat se ke Stuckerovi. Strašně špatný. Ze zoufalství jsem zavyla. Najednou mi zmizela půda pod nohama. Nestála jsem, ale padala. Padala do nekonečné temnoty. A to všechno kvůli Stuckerovi. Znovu jsem zavyla-

    A pokračovala, i když jsem byla vzůru. Co to? Já měla  noční můru? Ale, ale to teď není to podstatné. Musím najít Fear, všechno jí říct.

      "Fear, poslouchej, byl to špatný nápad. Neměli jsme se k němu přidávat," To bylo to první, co jsem na ní dnes vypálila, hned jak jsem ji našla. Bez pozdravu. Fear se jen usmála. "Ale prosim tě, Oheň, asi se ti jen něco špatného zdálo. Neblázni." Ona mi nevěří! To snad ne! "Fear, poslouchej. Zkus se zamyslet, představ si, že mám pravdu." Když nic neříkala, pokračovala jsem. "Zdálo se mi, že jsem na hlídce," Fear se zašklebila. "no, já vím, ale hlídka je v pohodě. No, byla jsem na hlídce, a ozvalo se zavytí, a já běžela k táboru..." Odvyprávěla jsem jí celý příběh. Každým slovem se jí tvář stahovala do více a více zděšené grimasy. "To asi nebude sen, Oheň." Konečně ti t došlo, co?  Zatvářila jsem se spokojeně. A pak ještě víc, když Fear dodala: "Dneska v noci za ním půjdeme naposledy."

      "Jmenuji se Madík, tohle je Luna,Toto je Hrom, a tohle Argo. Chceme se přidat do vaší smečky." Alfa se netvářil příliš nadšeně, když tyhle psy uviděl. Nám s Fear to bylo někde, jen, že máme další oběti. "Dobře, přijmeme vás. Argo, tebe pasuji na hlavního lovce, spolu s Belle." Kývl na danou fenu, která byla ráda, že na všechno není sama. Alfa pokračoval: " Madíku, z tebe je teď hlídkař, Hrome, ty jsi velitel hlídek, a Luno, ty si vem na starost průzkum. Tečka, konec diskuze. A teď všichni do práce."

    Bylo zvláštní mít další členy. No, a s Fear jsme si hned po srazu promluvili mezi čtiřma očima. Mám dvě novinky:

     1) Fear je moje družka

     2) S Fear od teď budeme zabíjet spolu.

   Smečka teprve teď objevila mrtvolu Mravence. Všichni byli zděšeni, obzvláště Trna. My s Fear se jenom smály pod vousy. A náš další cíl je Aret.

    Když jsme byly spolu, hned šlo zabíjení lépe. Přidala se i Betty, ale té to moc nešlo. Muffin šel mezitím schánět informace o Madíkovi, Hromovi, Luně a Argovi. Nebo by to aljspoň měl dělat.

     Stáli jsme vedle Areta, a čekali, až naposledy vydechne. Fear vypadala náramě spokojeně. Ono, krvácející pes, který umírá v bolestech, je pro zrádce ta nejlepší podívaná. Já byla docela spokojená, bylo mi úplně fuk, jestli umírá, nebo ne, hlavně když jsem po jejím boku. Než Aret naposledy vydechl, řekl něco, co mě i Fear totálně vyvedlo z míry: "Příjde si pro vás. Stucker už jde. To vy jste ho zradily. Už  zítra vás proz... radí."

                       Prozradí.

                                                              To bylo to poslední, co kdo od Areta slyšeli.

 Takže, máme tu předposlední díl Pachu Pomsty. Původně měl vyjít už včera, ale nějak se nestihlo. Těšte se na Vánoční speciál, který vlastně vůbec nebude Vánoční. Jo, a ti, kterým se to líbí, a mají k dispozici zákon smečky- poslední bitva nebo vyhnanství, čtěte, čtěte, protože tady bude otázka. Až to uhádnete, bude pokračování: Příběhy mojí smrti- Krev zrádců. Takže v 15. Podzim bude otázka. Jinak, jako obvykle, chci komentáře. Pápá!