V životech mnohých z nás přijde to období, kdy hluboká noc je naším nejlepším přítelem. Měsíc se stane jediným společníkem na dlouhé pouti osamění a sebeuvědomování, zatímco všichni ostatní lidé spí a nevědí o našem tichém utrpení. Bolestivý, ale zároveň nádherný čas, který nám říká, že už můžeme sundat masku a být tí...
Kdysi dávno žila dívka, která chtěla buď všechno nebo nic. Její přání se splnilo, ale jak se říká - dávej si pozor na to, co si přeješ. Je to příběh, který vám možná připomene pohádku Kráska a zvíře jen trochu jinak.
Bůh je velký spisovatel. Jeho fantazie je bezbřehá a postavy mají, prý, svobodnou vůli. Ale, co když občas potřebuje upravit děj? Někdy rozpoutá tsunami a jindy mu pouze stačí odemknout tajné dveře. Biny se tak dostane do zvláštního světa. Když pátrá po příčině, zdá se jí, že se stala pouhou figurkou v pradávné hře Bo...
Ve světě Mal, který se podobá tomu našemu, když se ještě psalo devatenácté století, právě osiřela malá holčička. Pochází ze starobylého rodu čarovnic a mohla by jednou pokračovat v práci své babičky. Ji však láká magie, určená čarodějnicím a moc. Její plány však naruší nečekaný příchod člověka z našeho světa, ducha...
Vzpomínky k nám přicházejí ve chvílích, kdy to nejméně čekáme. Mohou být bolestné i radostné, ostré i s nejasnými konturami. Ty vzpomínky, které formují náš život, však mívají hořkosladkou příchuť a léty obroušené hrany, ale nikdy docela nezmizí - až do chvíle, než zaniknou spolu s námi. Právě tyto vzpomínky podávají...
Vždy jsem si myslela, že bez něj přežiji. Jakmile jsem ho ale nemohla cítit na své bledé pokožce, uvnitř jsem skomírala, umírala. Nedokázala jsem se bez něj nadechnout, měsíční paprsky mi byly útěchou jen částečnou. Potřebovala jsem Slunce.
Už co si pamatuji, jsem měl slabost pro barvy. Většina lidí tuto moji zálibu nechápala, jelikož jsem je viděl vždy a všude, i pod pouhými symboly. Lidé mou diagnózu nazývají všelijak: porucha autistického spektra, vlastní svět, ten divný, němý, hloupý. Zvykl jsem si na to. Je marné přesvědčovat jednotlivce o opaku. A...
Ráda přirovnávala jejich vztah k období zimy. Tak nečekaný jako první jinovatka za chladného rána, jako mrazíky, které obestřou celé tělo při otevření dveří a šimrají v nose, nebo jako čestvě napadaný sníh. A jejich vzpomínky, to byli malí ptáčci, co narušili tu velkou bílou plochu - nenásilně, ale přesto, do ní dokáz...
Mladá dračice Quetcha jaksi nezvládla sílu, kterou vlastní, a podařila se jí menší katastrofa. K její smůle však bylo rozhodnuto, že nevyjde bez trestu. Aby se naučila vážit si ceny životů a sebekontrole, byla seslána do jiného, lidského světa, drancovaného stvůrami z rukou vymknutého zaklínadla, s jediným úkolem - co...
Povznést se nad omezeností lidského bytí není problém. Mnohem horší je přiznat, že čím více času mezi nimi strávíte, tím lidštější se budete zdát jak svému okolí, tak i sami sobě.
Jak někteří z vás možná víte, nadělila jsem hlavní hrdince jednoho ze svých příběhů SVT, neboli supraventrikulární tachykardii. Nebyl to jen náhodný výběr nemoci, která se mi hodila do krámu, abych ji potrápila. Tohle povídání totiž není o ní. Je o mně. A mém srdci s pracovní zkratkou TBH. Ten Bušící Hajzl. O tom, ja...
effugium [ef'fu-gi-um] (sub.) útěk, úprk, cesta k záchraně ❝Právě přešla půlnoc a noc se proměnila. Sedím na střeše krvavě rudého auta a pozoruji její chladné ruce, jak se dotýkají všeho a všech jako slepec hledající svoji hůl. S láhví v ruce a slzami v očích uvažuji, jak uniknu, až se život po mém bezduchém těle natá...
Černý kříženec jménem Orthos - kdysi žijící ve starověkém městě Pompeje; vzpomíná na období několika krátkých let před výbuchem legendární sopky Vesuv, jenž mu přinesla smrt. Stále stojí na stráží a hlídá dům svého pána, který se už nikdy nevrátí, aby jej pochválil. A proto, pokud budete tímhle městem procházet, nezap...
❝Shāngrén je bytost, která prodává a kupuje lidské emoce. Oliver je takovou bytostí, ale je docela jiný než všechny ostatní: to proto, že prodal i své vlastní emoce a nahrazuje je cizími. Ty však nikdy nebyly stvořené pro něj.❞ ⇴ prolog vydán v září 2018 ⇴ design coveru & fotografie ━ Ø2019 ⇴ neambiciózní, pomalu pos...
Vykonat vše precizně, na chlup přesně, dokonale. Vznášet se jako obláček. Nehnout brvou. Nemocná dívka s obdivem v očích. Starší sestra s nohou v sádře a hlavou potupně sklopenou. Příliš poetický cizinec a cizinka se sklony porušovat pravidla. A nedůvěřivá duše koně, jemuž nikdo nechce dát šanci. Pět různě propojených...
Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017
"Zdá se mi to, nebo pivoňky ve tvých vlasech kvetou modře?" Kdekoho by tato věta zmátla, pomalu a nemilosrdně by ho mučila, až by ho nakonec dohnala k šílenství. Jenže v našem světě, kde bonbóny byly hořké a láska chutnala po šťovíku, byly metafory tím jediným, co nás drželo při životě.
Utíkej. Nevzdávej se. Nenech se zničit. Vytrvej. Jednodílný příběh mladé vipetky Chelsie; strastiplná psí povídka o odhodlání, vytrvalosti, chtíči a druhé šanci. ~ Jednodílovka ~ Psáno: Listopad 2018
Mladá fenka Sojka si nepřeje nic jiného než být přínosem své vlastní smečce. Ale osud je věc nevyzpytatelná a někteří psi prostě neumí zapomenout. A jak se má sotva odrostlé štěně cítit přijato, když se zdá, jakoby tu bylo něco, co smečka ví a ono z nějakého neznámého důvodu ne? Proč ostatní nemohou zapomenout na minu...
Přijde mi to jako věčnost, co se můj život řídí slovem „normální". Žiji obyčejný život klasické teenagerky, můj dar měl i spolu s minulostí upadnout v zapomnění, ale nejde to. Snažím se, vzpírám se...je to zbytečné, začínám šílet. Věci se zkomplikují až moc rychle....Stopařka se vrací. Pokračování příběhu Stopařka :3 ...
NALEZNEŠ V KNIHKUPECTVÍCH V OFICIÁLNĚ VYDANÉ, TIŠTĚNÉ PODOBĚ Dovedete si představit, že ve světě, kde vládne přetvářka a faleš, existuje společnost, ve které je zakázáno skrývat své emoce? Kde nemůžete zatajit své pravé já? Přísně střežený vládní experiment, jehož cílem bylo lépe pochopit lidský imunitní systém, se zv...
Jak praví Psí pravda - ,,Žij, miluj a zemři.'' „Láska potřebuje mrazu, nenávisti, zrady - aby jich mohla překonat a vyrůst. Roste jejich odporem... Strhuje k sobě všechno, co bylo vysláno proti ní. Vzplane a hoří i na ledě."
Jak praví Psí pravda - ,,Žij, miluj a zemři.'' ,,Láska potřebuje mrazu, nenávist, zrady - aby jich mohla překonat a vyrůst. Roste jejich odporem... Strhuje k sobě všechno, co bylo vysláno proti ni. Vzplane a hoří i na ledě.'' Cover od ArkymenDru ♡
Parta čtyř mladých přátel se rozhodne udělat si před závěrečnými zkouškami na vysoké škole týdenní výlet na zdánlivě pustý ostrov, kam jeden z nich pravidelně jezdíval, protože celý ostrov vlastnil jeho strýc, milionář a ochránce zvířat. Nedbají varování, že pobyt zde může být nebezpečný, musí se proto přesvědčit na...
[Druhý díl mé knihy Vlčí láska] Po všech událostech se vlci museli vzchopit a žít dál. Ve smečce to však není jako před tím. Lži, tajnosti a nedůvěra jsou na denním pořádku. Vědí, že aby přežili, musí zapomenout. Je to ale možné, když mají minulost neustále před očima? Za úžasný cover vděčím @Gipi155
Už se Vám taky někdy povedlo ztratit soba? Mně ano. Tak šup hledat, času není nazbyt!
,,Minulý svět už neexistuje. Zakryl ho nekonečný sníh.'' odvětil klidně Vladimir. ,,Jednou... přijde ''konec'' a odpočítávání času se tím již nadobro zastaví. Nezmůžeme se ničeho, abychom tento osud vyvrátili. Osud nejde měnit jak se nám zachce. A proto se ho nesmíte bát, prostě ho přijměte, protože v tu dobu by jste...
Toužili jste někdy po tom moct přijít, jen tak bezdůvodně začít rozdávat úkoly a následně přihlížet jak je lidé bez mrknutí oka vyřizují? Já ano, každý den. Původně jsem byla jen neobjevená spisovatelka, která byla nucena přijmout každou sebehorší práci, aby shromáždila dostatek peněz na studium na vysoké školy. Ale u...
