Co tak o sobě napsat, že? Asi by se na začátek hodil nějaký chytrý citát, jenže stejně bych se jím neřídila, takže ho vynechám a jdeme dál.

 Většina lidí tady má svoje nejoblíbenější knihy, seriály atd., takže to ve stručnosti shrnu: troufám si tvrdit, že jsem už přečetla celkem děsivé množství knih ze všech možných žánrů (fantasy a scifi samozřejmě vedou) a nasbírala seriálům na Netflixu tolik hodin sledování, že už jen čekám, kdy mi začnou za to platit.     Pokud jde o hudbu, protože to tady také velká část lidí má, řeknu to takhle (a budu vám připadat divná, ale nebojte, zvykla jsem si): Neposlouchám ji. Ano, vím, je celkem ironické, že hraji na klavír, kytaru a flétnu, ale nemám ráda posluchání hudby, ale co dodat. Většina mého života je postavena z velké části na sarkasmu a ironii (to velice často štve mé okolí, protože někdy jsem až příliš upřímná a jindy lžu tak moc, až tomu sama věřím). 

Ne teď vážně, ujišťuji vás že jsem neutekla ze žádné léčebny, ani nejsem sériová vražedkyně (tedy alespoň prozatím, co víte, jednou mi možná dojde trpělivost s některými lidmi a...) Raději už to ukončím. Pokud jste to dočetli sem, srdečně vás lituji. Očividně musíte býti hodně zoufalí, že čtete tuto hromadu blábolů. Každopádně neříkala jsem už něco o konci?  (Edit: psala jsem to dva roky zpátky a jak možná správně tušíte, jsem líná to přepsat. A ne, omlouvat se za to nebudu.;))