Mé jméno je Park Chanyeol. Je mi 17 let a jsem gay. Ano slyšíte dobře jsem gay a to je důvod proč jsem šikanovaný ve škole. Rodina je s tím už smířená, ale přesto mám jeden problém. Mám deprese.
,,Chanyeole!!" zavolala na mě máma.
,,Hmmm?" odpověděl jsem.
,,Je tu návštěva" přicupitala za mnou.
,,A co já s tím?" to bylo s hodně hodně velkým nezájmem ale co. Stejně o to zájem nemám.
,,Přijde jeden hodný pán a bude se s tebou chtít vidět a popovídat" řekla 'mile'
,,Já ho ale nepotřebuju" řekl jsem sebevědomě.
,,Ale ano potřebuješ" řekla, čapla mě za ruku a táhla dolů.
,,Tak a tady se posaď" ukázala na židli. Já proočil očima a sedl si.
,,A co teď?" řekl jsem s úplným nezájmem.
,,Za chvíli přijde asi zaaaaa 5 minut ani ne" hned jak dořekla, tak se ozval zvonek.
,,Á už je tady. Běž mu otevřít" já s protočením očí vstal a šel teda tomu člověku otevřít. Jak jsem otevřel nemohl jsem uvěřit tomu co vidím.
==============
Přeji všem Šťastné a Veselé Vánoce ❤️💚
A jak jsem slíbila... Tady máte novou knížku jako dárek k Vánocům ❤️💚
ČTEŠ
I still want you {ChanBaek}
Fanfiction,,Dobrý den" řekl nějaký týpek. ,,Kdo jste?" zeptal jsem se. ,,Jsem místní psycholog" usmál se. ,,Psycholog?!"
