Den 1.

100 5 0
                                    

Mé jméno je Park Chanyeol. Je mi 17 let a jsem gay. Ano slyšíte dobře jsem gay a to je důvod proč jsem šikanovaný ve škole. Rodina je s tím už smířená, ale přesto mám jeden problém. Mám deprese.

,,Chanyeole!!" zavolala na mě máma.

,,Hmmm?" odpověděl jsem.

,,Je tu návštěva" přicupitala za mnou.

,,A co já s tím?" to bylo s hodně hodně velkým nezájmem ale co. Stejně o to zájem nemám.

,,Přijde jeden hodný pán a bude se s tebou chtít vidět a popovídat" řekla 'mile'

,,Já ho ale nepotřebuju" řekl jsem sebevědomě.

,,Ale ano potřebuješ" řekla, čapla mě za ruku a táhla dolů.

,,Tak a tady se posaď" ukázala na židli. Já proočil očima a sedl si.

,,A co teď?" řekl jsem s úplným nezájmem.

,,Za chvíli přijde asi zaaaaa 5 minut ani ne" hned jak dořekla, tak se ozval zvonek.

,,Á už je tady. Běž mu otevřít" já s protočením očí vstal a šel teda tomu člověku otevřít. Jak jsem otevřel nemohl jsem uvěřit tomu co vidím.


==============
Přeji všem Šťastné a Veselé Vánoce ❤️💚
A jak jsem slíbila... Tady máte novou knížku jako dárek k Vánocům ❤️💚

I still want you {ChanBaek} Kde žijí příběhy. Začni objevovat