Tentokrát jdu dneska do školy. Nechce se mi, ale bohužel musím.
Najedl jsem se, oblékl se, vzal si tašku a potřebné věci a šel jsem do školy.
✨
Měl jsem štěstí, že mě tentokrát ve škole nezmlátili.
Vzal jsem si věci ze skříňky a utíkal rychlé domů, abych je nemusel potkat.
Cestou ze školy jsem jsem se zastavil u mého a taky i jediného nejlepší kamaráda.
Zazvonil jsem na zvonek a čekal.
,,Jeeee, ahoj Chany" řekl Chen a usmál se.
,,Čau, můžu na chvilku?" zeptal jsem se s úsměvem.
,,Jasně"
Vešel jsem dovnitř a sundal si boty. Společně s Chenem jsme šli do jeho pokoje.
Sedl jsem si na postel a Chen na židli.
,,Copak potřebuješ?"
,,Jaký to je být do někoho zamilovaný?" zeptal jsem se narovinu.
,,Ouuuu... No je to docela dobrý pocit" řekl Chen a nervózně se poškrábal na zátylku.
,,A ty jsi do někoho zamilovaný?" zeptal jsem se na další otázku Chena.
,,Ehm... Tak trochu" nervózně se usmál.
,,A do koho?" usmál jsem se.
,,Řeknu ti to, ale slib mi, že se mi nebudeš smát" řekl Chen.
,,No, ale dělej" zasmál jsem se.
,,No... Do Minseoka" sklopil pohled.
,,Do toho nového z tvojí třídy?" zeptal jsem se udiveně.
,,J-jo"
,,Ale vždyť to je v pohodě" malinko jsem se zasmál.
,,Vážně?" kouknul na mě s nadějí.
,,No ano" usmál jsem se.
,,A do koho jsi se zamiloval ty?"
,,Do svého psychologa"
ČTEŠ
I still want you {ChanBaek}
Fanfiction,,Dobrý den" řekl nějaký týpek. ,,Kdo jste?" zeptal jsem se. ,,Jsem místní psycholog" usmál se. ,,Psycholog?!"
