Dneska je opět pondělí. Opět škola. Opět utrpení. Opět bolest.
Vstal jsem z postele a šel se (jako každý jiný den) nasnídat. Cestou jsem potkal mamku, která mi podala snídani.
Po snídani jsem si vzal batoh a šel do školy. Bohužel.
✨
Když jsem byl před školou, tak jsem si všimnul Mingiho, který stál u hlavních dveří školy.
Chtěl jsem kolem něho projít, tak aby si mě nevšiml. Bohužel si mě všimnul.
,,Hele Chany" oslovil mě.
,,Co chceš?" řekl jsem a kouknul se mu do obličeje.
,,Sorry za to všechno" řekl s lítostí.
,,Co?" nechápal jsem.
,,Prostě... Chtěl bych se ti za to všechno omluvit... Jsem hrozný debil, že toto dělám... Přijmeš mojí omluvu a půjdeš se mnou do kavárny po škole?" zeptal se a pousmál se.
Nejdříve jsem tomu nechtěl věřit. On se přišel omluvit zrovna mě? Tak wtf.
,,No dobře" Baekhyun měl přijít kolem pátý hodiny a my končíme kolem čtvrté hodiny, takže dobrý.
,,Díky" to je poslední co řekl než byl zase pryč.
Šel jsem ke svojí skříňce, vzal si věci a začal se psychicky připravovat na nudnou hodinu korejštiny.
Proč, ale najednou Mingi změnil názor?
Chystá něco na Chanyeola a nebo prostě si uvědomil, že to je špatný a přišel se mu omluvit? Kdoví.
==============
Ahoooojky!
Pardon, že mám zpoždění s touto kapitolou, ale moc školy (｡•́︿•̀｡)
ČTEŠ
I still want you {ChanBaek}
Fanfiction,,Dobrý den" řekl nějaký týpek. ,,Kdo jste?" zeptal jsem se. ,,Jsem místní psycholog" usmál se. ,,Psycholog?!"
