🌹6🌹

7 0 2
                                    

Ráno mě zase probudil můj úžasný budík. Je sice neděle, ale já stejně musím jít do posilovny. Ptáte se proč zrovna v neděli a ještě k tomu ráno? Odpověď je jednoduchá. V neděli ráno tam skoro nikdo není.
Vzala jsem mobil z nočního stolku a chvíli projížděla sociální sítě. Po asi patnácti minutách jsem se konečně zvedla z postele a vydala se ke své skříni. Oblékla jsem si kraťasy a čisté černé triko a vyrazila ven z pokoje. U dveří už jsem měla nachystanou tašku s věcmi na tréning. Zvedla jsem ji ze země a otevřela dveře. V tom okamžiku se na mě vyhrnula sladká vůně jdoucí z kuchyně. Vydala jsem se za zdrojem vůně a když jsem ho uviděla, musela jsem se usmát. V kuchyni stál Patrik a na pánvi smažil palačinky. "Dobré ráno." Pozdravila jsem ho. "Dobré ranko, jak si se vyspala?" Oplatil mi pozdrav a také se usmál. "Jo celkem dobře. Co ty?" Odpověděla jsem mu na jeho otázku. "Snad nejlépe za poslední týden." Jen jsem se pousmála a Patrik ještě dodal: "Jestli chceš tak si už vem pár palačinek." Řekl když zrovna na talíř pokládal další palačinky. "Ráda bych, ale teď zrovna nemůžu. Mám trénink a nerada před ním jím. Ale pár mi jich určitě schovej na potom." zasmála jsem se a vydala se ke dveřím. Obula jsem si své černé Converse-ky a vydala se na metro. Nastoupila jsem a vyjela na půlhodinovou jízdu na trénink.

Metro dorazilo na svou konečnou zastávku a já se vydali směrem k posilovně. Došla jsem na recepci kde už mě jako vždy přivítala Anežka. Dneska vedle ní však stal i můj trenér a oba měli až moc zářivé úsměvy na tváři. "Mám takový pocit že mi něco uniká." Došla jsem k nim s nejistým úsměvem. "Neboj se nic ti neuniká. Tato informace je pro nás také novinka, ale velice příjemná. Ale ty se na to nejlépe posaď." Řekl mi můj trenér a úsměv se mu ještě zvětšil. Sedla jsem si tedy na jednu ze sedaček v lobby a Petr s Anežkou se posadili naproti mě. Ještě jednou se na sebe podívali a Petr spustil. "Před chvílí nám do mailu přišla zpráva, která tě velmi potěší." Odmlčel se a místo něj začala mluvit Anežka. "Myslím si, že tohle bude za poslední dobu ta nejlepší zpráva, kterou jsi dostala." Taky se odmlčela a podívala se na mého trenéra. "Tak už mě přestaňte napínat a řekněte to." Snažila jsem se je trochu popostrčit. Oni se na sebe jen usmáli, pokývli hlavami a zároveň spustili. "Jsi pozvána do UFC!" Vykřikli oba najednou a já v tu chvíli zapomněla, jak se dýchá.

Nemůžu uvěřit, že se mi právě splnil můj největší sen. Už od mala jsem sledovala UFC s taťku, když byl ještě naživu. Vždy mi říkal, že jako mladší také zápasil, ale bohužel kvůli autonehodě, ve které utrpěl mnohačetné zlomeniny nohy a rukou, nemohl pokračovat. Jeho snem bylo vyhrát v UFC alespoň jednou. Bohužel si tohle přání po té nehodě už splnit nedokázal.

V tu dobu už jsem trénovala a on si začal přát něco jiného. Vidět mě vyhrát...

🌹To be continued🌹
💙Blue💙

Datum: 24.08.2022
Čas: 8:20
Slova: 531

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 10, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

🌹Fighters🌹| SMTV FF |Kde žijí příběhy. Začni objevovat