yes darling//Rose, Finn, Jack, Wyatt, Jaeden, Millie, Katie, Noah...

~7~

Ehmmm kde to sakra sem? Kam jsem to došla? Proč tu nejsou domy? Ježíši já jsem debil já se stratila. Já jsem v lese! Žádnou paniku Rose jsi prostě někde v lese prostě. Pošleš přes telefon mamce kde se nacházím a ona pro tebe přijede. Klid jo to zvládneš. Rose udělala to co řekla vyndala telefon a ...

... chtěla ho zapnout, ale nešlo to. Ne Ne Ne to snad ne zapni se prosím nebut vibitej. Hodila jsem telefon o zem když se nezapnul. Brečela jsem, nevěděla co dělat. Šla jsem k telefonu zvedla jsem ho dala do baťohu. Už bylo šero a já věděla že dneska asi nebudu spát ve sví posteli ale pořád v mí mysli kolo alba myšlenka že bych mohla. Tak jsem začala hledat kde přečkám noc.

To bych nebyla já kdybych při cestě nespadla do kopřiv. "Aaaaaaa" to se ozvěnou neslo celím lesem při mím pádu. Rozbrečela jsem se o to víc. Naštěstí jsem měla přehoz který mi zachránil moje ruce, záda a zezadu stehna. Zepředu byly moje nohy požahaný a následně se mi tam udělali pupínky. Na obličeji jsem se taky požahala ale tam to bolelo víc. Nevím jak jsem to udělala ale zvedla jsem se a pokračovala jsem v hledání kde bych mohla přespat. Trochu jsem si připadala jako Sněhurka taky hledala kde by mohla přespat a jídlo, pití.

Počkat dneska je neděle sakra zítra máme ject na tu farmu. Já tam asi nepojedu. Na to jsem si je la do tráby a začala brečet. Všechno to na mě spadlo. To že jsem někde v lese, že mě asi někdo nenajde, že nejedu na farmu a to že nejspíš tady umřu hlady nebo umrznu, nikdy už neuvidím svoje kamarády a Finna. Zhroutila jsem se. Byla jsem fakt zoufalá, byla jsem na dně.

Mrzla jsem a měla hlad jako vlk. Byla jsem schoulena v klubíčku, hlavu na baťohu, přikritá slabým přehozem. Všude byla tma, jen jsem slyšela houkaní sovy.

Myslela si že je s ní ámen. Najednou ucítila pach popela. Vydala se za ním napadlo jí že tady někdo je a pomůže jí. Po několika minutách uviděla místo odkud pach šel. Byl to malí dřevěný domeček. Nebyl zrovna moderní měl verandu a na ní jedno okna s okenicí a duhe bez ní. Bylo vydět že se o ten domeček moc nestaraj všude byli pavučiny. Vevnitř se svítilo tak se rozhodla že zazvoní a požádá o pomoct. Byla naděje že by se nejen mohla dostat domů ale i to že neumrzne. Vylezla 3 schody na verandu zaklepal na velký dřevěný dveře. Byli slyšet kroky pak odemykání dveří. A nakonec bylo slyšet ječení jak se Rose lekla osoby před ní. Byl to chlap vypadal na 50. Měřil metr 90, ve vlasy měl šediny. Jeho oči byli rudé jako kdyby měl koks. To byli ty nejvíc scary oči. Chtěla jsem od něj utéct ale chitil mě pak už jsem měla černo pře očimi.

Pohled Finna

Ve 3 jsem čekal a Rose nikde nikdo. Další půl hodiny jsem tam seděla na lavičce. Tak jsem ji napsal ale neodpověděla to mi bylo divný. Pro jistotu zavolám Katie. Hned to zvedla.

"Ahoj Finnem, co potřebejš? Jo jinak pozdravuj Rose a užijte si to" vychrlila

"No právě jde Rose" finn

"Co je s ní?"

"Neobjevila se tu ani mi neodpovídá tak jen jestli o ní něco nevíš? " vysvětl jsem stručně

"Nic o ní nevím jen sem s ní byla dopoledne. Půjdeme jí najít co ty na to?" řekla docela v klidu

"Jo zavolám i ostatním" finn

"Jo v parku u rybníku jsem tam za 5 min ahoj" típla to

Obvolal všechny všichni řekli že přijdou až na Millie ta byla u babi. Netrpělivě chodil dokola a kousal si nehty. První přilítla Katie. Vypadala jako kdyby běžela maraton. Sotva dýchala.