Haikyuu camp- Úhel nejen smeče

Linka nebezpečí

Termín odjezdu na Camp se blížíl a hráči se začali víc a víc těšit a nebo víc a víc stresovat. Všichni objížděl obchody a sháněly věci na seznamu. Polovina z nich zjistila, že nemá ani karimatku. Týden před odjezdem si dali ti zodpovědnější z týmů sraz a povykládali si o detailech, jako kdy bude sraz na autobus, kolik alkohol testerů má kdo koupit a co vlastně očekávat. Sugawara očekával přátelské hry a koupání v jezeře, narozdíl od Terushimi, u kterého to vypadalo, že má plný batoh BaLoNkŮ. Oikawa se ujal slova .
,,Má to být 14 dní plných srandy, tak se tady netvařte tak kysele a vážně"
,,To říkáš i svému přiteli v posteli ?" Rozesmál se Terushima, Suga se jen zvědavě otočil na Oikawu. Ten jeho otázku přešel a zeptal
,,A kde je vlastně ta legendární dvojce se kterou se mám poznat ? "
Akaashi popošil o krůček dopředu ,,Bokuto-san se uči s Kurooem na testy, jestli myslíš tuto dvojci, proto jsme tu já a Kozume" .
Kenma jen mlčky seděl na zemi u hry a Tendou mu nenápadně koukal přes Rameno.
Potom co dořešili seznam všech alergií, věcí co mají mít s sebou. Samozřejme padla řeč i na alkohol, protože některým již bylo 18. Najednou tu byly dvě strany, které se mezi sebou přeli.
Akaashi si odkašlal
,,Všem nám musí být jasné, za jakým účelem se na ten camp naši spoluhráči těší, myslím si, že nejsou tak hloupí aby se zlili jako koně a nechali se poslat domů, ovšem vy tam jako instruktoři taky nebudeme, tudiž to v uvozovkách nemusí být náš problém. Řekl bych, až se něco stane, tak to budeme řešit"
,,Jsem stejného názoru " prolomil ticho Kenma. A tímto bylo rozhodnuto. Sraz byl v neděli v 9:30 na nádraží, kde budou čekat autobusy a cesta potrvá asi dvě hodiny. Měly by tam být chatky ale do těch se budou rozhazovat až na místě.
Partička se rozpustila a každý šel svou cestou.

Sugawara se vydal ještě k Daichimu aby mu řekl, vše nové a snažil se uklidnit stím alkoholem. Suga moc dobře věděl, že Daichi nemá rád alkohol a hlavně porušování pravidel. Oba se navečeřeli a poté u Daichiho v pokoji disktutovali o Campu. Suga je typický snílek a plánovač a všude vnáší světlo a radost a tak každý svůj plán vykládal s nadšením. Daichi na něm nechával oči, pak si ale vzpomněl že musí ještě dodělat něco do školy, tak že Suga si vesele klepal nohama o postel, zatímco Daichi se snažil věnovat škole. Na svých ramenech ucítil po chvíli něčí ruce a na svém krku něčí rty, tohle byla pozitivní podpora, která měla Daichimu pomoct s učením, avšak opak byl pravdou, jeho to úplně rozhodilo.
,,Ještě chvilku, už to budu mít " Řekl Daichi a sundal ze sebe Sugowu ruku aby se mohl soustředit.
,,Dobře tak já se jdu napít" Řekl vesele a princeznovskou chůzí si odkráčel do kuchyně, stále byli doma sami, což bylo fajn. Suga si vesele naléval víno, které mu vždy Daichiho mamka nabízela a se skleničkou v ruce seděl na lince a z telefonu si pustil písničku "Jenny". 
Jeho koncert na lince v kuchyni překazila mohutná ruka, co chytla Sugawarovu tvář, najednou si koukali z oči do očí.
,,Koushi, vyplivni to " V jeho tóně byla slyšet mírná naštvanost, avšak všichni víme, že to byla spíš chtíč a odpor k alkoholu.
Suga se jen usmál, víno v ústech polkl
,,Najednou chceš abych plival?" a znovu se napil. O vtěřinu později už sklenička byla položená na druhé straně linky. Daichi mu ji vytrhl z ruky a znovu řekl
,,Vyplivni to " U toho stiskl Sugawarovi stehno aby nabral na ráznosti.
Suga opět polkl ale než stihl Daichi něco říct nebo udělat, jejich rty už byly spojené a Sugawarova ruka byla obmotaný okolo Daichiho ramene. Daichi cítil pachuť alkoholu za kterou se stále trošku zlobil avšak věděl, že tohle jsou jen Sugawarovi hry, jimiž si tvoří prostor pro tyto gesta. Suga rozpojil jejich rty a Daichi mu začal dávat jemné polibky na krk.
,,Takže úkol už máš, tím pádem můžeš jít semnou vybrat taborové trička, které si pak koupíme" S úsměvem seskočil z linky a za tričko si zasebou táhl daichiho.

________________________

,,Bokuto-san jak dopadlo doučování? Vysvětlil si Kuroo vše čemu jsi nerozuměl ? "
,,Jo ale jsem naštvaný, protože ty jsi mi s tím pomoct nechtěl Agaashi "
,,Bokuto-san, jsem o ročník níž, vůbec nevím co teď berete ale něco jsem ti sehnal "
Otevřel batoh a v něm měl schovanou plyšovou sovu, která vypadala úplně jako Bokuto. Bokutovi oči se rozzářily a s nadšením obejmul Akaashiho tak moc, že spadli na postel. Bokutův pokoj byl jeden velký zmatek a přes stěny mu visely dresy a fotografie s Kurooem a Akaashim. Na stole měl potrhané učebnici a sešity připomínající salát. Velká postel plná všemožné plyšové zvěře a polštáře všude. Bokuto ležel na Akaashim, který držel sovu. Ta byla o jediné, co mezi nimi teď bylo. Bokutovi silné paže se tyčily okolo Akaashiho hlavy, ten pomalu položil sovu vedle sebe na postel a mírně se usmál. Bokuto se rychle zvedl vzal něco do ruky a podal to Akaashimu, byla to kniha na zemi. ,,Na" podal mu to a usmál se
,,Proč mi to -" chtěl se zeptat Akaashi.
Bokuto mu dal pusu na tvář, pokračoval na krk a klíční kosti, dál nemohl, protože byli oblečení. Jeho hlava spočinula na Akaashiho hrudi a jeho studená ruka zajela pomalu pod jeho tričko. Akaashi sebou mírně oklepal a poté si položil jednu svou ruku do Bokutových vlasů a tou druhou držel knihu, kterou si později začal i číst. Přesně tohle byl Bokutův plán.

__________________________________________________

,,Stejně to mohl přinést do Shiratorizawi "
,,mm?"
,,Do Shiratorizawi " Řekl Ushijima trochu víc nahlas a Tendou jen zakroutil hlavou jako odpověd.
,,Bude tam spousta lidí co známe a neznáme, proč tam jdeme vlastně ? " Optal se Tendou
,,Budou tam ostatní a třeba se něco přiučíme" odvětil
,,Když tam jedeš ty, tak pro mě za mě taky pojedu " Usmál se Tendou
Kráčeli po chodníku směr zastávka, kde se jejich cesty rozcházely. Tendou se podíval na svého kapitána ,,Ale jestli mi někdo sebere svačinu, tak mi uděláš novou " Začal se šklebit a čekal na odpověď ,,Nikdo ti ji brát nebude, budeš tam semnou ". U Ushijimi nikdy nikdo neví, co jak myslí ale Tendou je jeden z mála ským tak moc mluví, bere-li se i v potaz to, že spolu sázeli jednou i mrkve. Jejich vztah neuměl nikdo z týmu popsat. Všude vždy spolu a sem tam se oba i smáli Míjeli zastávku, Tendou objal Ushijimu, který čekal na autobus a poskakující chůzí se vydal domů. 

___________________________________

Utíkalo to jako voda, z týdnu byly tři dny, pak dva a nakonec den před odjezdem. Kdy všichni s běží pro poslední spreje proti komárům, dokupují si data, přemýšlí tam do kufru dají ty flašky alkoholu a někteří si sebou zabalili a kytičku.

Oyaaa! A cenu za nejvíc prokrastinujícího autora vyhrává Kaley!
Ne moc se omlouvám, vůbec mi to nešlo psát a vždy jsem kousek napsala a pak se vymazala.
Začínám se obávat aby obsah této knihy nebyl později nevhodný a někteří z vás mě neukamenovali... Každopádně pokud se necítíte na tento trošku pestřejší kousek, můžete si přečíst moje druhé haikyuu dílu - Be my yellow - Tsukkiyama.
Nicméně zpět k podstatnému, jelikož do mě opět vnikla chuť a kreativita na psaní, budu se snažit vydávat zase ! Takže snad tohle někomu udelá radost🖤