,,Tys zapomněl? Jak jako zapomněl? Na lidi se nezapomíná!"
,,Ale Iwa-chan, hlavně klídeček vždyť o nic nejde! Tak tam nepojedou no.."
Po těchto slovech dostal Oikawa slušný kopanec do pozadí.
,,Iwa-chan tahle bolest má ale přicházet až večer" Uculil se aby nebyla ve tváři vidět ta bolest.
,,Napiš jim Lazykawo, slíbil jsi to Koushovi" Rozkázal a opíral se u toho zády o skříňky.
Procházelo kolem nich mnoho dívek a téměř každá se zastavila aby Lazykawu pozdravila nebo mu upravila mikinu nebo ty jiné trapné věci, co dívky dělají aby zaujaly jeho, už tak egoistickou mysl.,,Už jim napiš! Nebo tvoje ruce skončí skřípnuté v mé skřínce!"
Rozzuřený Iwaizumi ztratil trpělivost. Zatímco Oikawa byl uvolněnější a uvolněnější.,,Iwa-chan to by byl ale velmi hloupý tah! Nemyslíš si, že by ti mé ruce chyběly? A to nejen ve volejbale"
mrkl na něj a rozešel se do třídy. Iwaizumi práskl se skříňkou a pohledem si prorážel cestu skrze děvčata až k tomu idiotovi.
,,Slyšel jsem, že ten večer dnes neplatí" prohodil k Oikawovi a šibalsky se usmál.
Zaražený Oikawa nahodil smutný výraz a poté hned spustil
,,Ale já už jim píšu Iwa-chan, vidíš! Plním vše co řekneš! Nejsem to ale úžasný-
,,Nevím co nejsi, ale jsi pořád stejně otravný"
,, Fajn! Tak se aspoň podívej!,,Jsou ty přezdívky nutné?"
,,Vždyť jsou skvělé "
___________________________________
,,Kuroo! Není to vtipné, vrať mi to! Ještě to zničíš!" Vypískl Kenma
,,Až to sníš! Vem si přiklad z Lva... Ten si šel dokonce si přidat" mrknul Kuroo po Kenmovi.
Seděli spolu a s dalšími hráči Nekomy u oběda a užívali si pěkného počasí.
,,Jenomže Lev je studna" šeptl Kenma
Ostatní členové vyprskli smíchy a jejich smích se stupňoval stím, jak se Lev blížil ke stolu s přidanou porcí
,,Ah my o vlku a vlk ve studni... teda za dveřmi"Zahlásal sebejistý Kuroo a Kenma se jen plácl dlaní do čela a při dalším soustu se snažil hypnotizovat konzoli, co měl Kuroo položenou v klíně
,,Kenmo ! To se mu snažíš pohledem rozepnout kalhoty nebo-.... Aha konzole jasně, já už si myslel, že jste pokročili ve vašem vztahu"Řekl Lev mírně zklamaným hlasem.
,,Yaku?" Otočil se Kuroo jeho směrem a s úsměvem rozdýchával Levova slova
,,Už jdu na to"Chlapec malého vzrůstu vstal od stolu, čapl Lva za kapuci a táhl ho za roh jidelny aby na ně nebylo vidět. Lev opřený o stěnu už nebyl plný smíchu, naopak měl celkem strach. Yaku zničehonic vykopl svou pravou nohou před sebe, kdyby se trefil jen o pár čísel výš, Lev by se dozajista svíjel v bolestech ale nebylo tomu tak.
,,Ty ňoumo! Copak jsem ti to neříkal? Dokud oni o tom nezačnou mluvit, nemluvíme o tom ani my"
,,A-Ale včera v šatně to vypadalo"
Lev kvůli rozkročeným nohám byl nižší než normálně a Yaku toho využil, přiblížil se k němu párkrát ho poplácal po hlavě ,,Dokud oni ne, tak my vůbec" Odstoupil od Lva a šel zpátky ke stolu plného volejbalistů
,,Tohle byla jako ta scénka ve filmu, kde mě máš na konci políbit!" Rozjásal Lev. Tím akorát donutil každého z týmu aby se urychleně sbalil a šel do třídy
,,Ach ti túristi!" Rozesmál se Kuroo a pak pohledem sklouzl na Kenmu.
,,Kenmo budu na tebe čekat na zastávce večer, kvůli té chemii"
,,Nemyslím si, že je to nutné. Měl jsem 2- ale dobře"
Zbytek dne utekl jako voda, trénink nekomy se nekonal, kvůli trenérově nepřítomnosti a tak si každý mohl jít šťastně domů. Pouliční lampy už svítili a příjemný vítr profoukl Kenmovou mikinou, při vystupování na zastávku. Dnes musel ještě někam s rodiči sdělil Kuroovi, normálně by totiž jakožto sousedi jen na sebe zazvonili.Vyšlapali schody do druhého patra domu a vešli do Kurooovi ložnice. Kenma tu byl skoro jako doma, avšak stále zapomínal na podstatné věci.
,,Kenmo zavři prosím, ať neslyšíme zvuky ze zdola" Pousmál se Kuroo posmutněle
,,Zlepšilo se to?" Odložil Kenma konzoli na postel zaměřil svůj pohled na Kurooa.
,,Vše je v pořádku Kenmo" usmál se Kuroo a pohladil Kenmu po vlasech
,,Víš Kuroo, Lev by ti to možná uvěřil... Ale já-"
,,Nezlepšilo" posmutněle zmínil
,,Ale není čas ztrácet čas! Takže pojď" Najednou měl na obličeji pronikavý úsměv, zatáhl Kenmu za mikinu a začal své přechytračelé chemické řeči.,,No takže pak by to mělo vypadat...Ano! Máš to správně!"
Zajásal Kuroo, zvedl se od stolu a šel se převléct z týmové mikiny do černého trička a tepláků. Kenma v mžiku seděl na posteli u konzole a nevěnoval svému kapitánovi sebemenší pozornost.
,,Víš, že na ten camp se celkem těším, hlavně až osobně poznám toho velkého krále"
,,Prý je celkem namyšlený, určitě si budete rozumět" Kenmův pohled přeskakoval z konzole na Kurooa.
,,Chceš podat dalekohled? Nebo budeš koukat jen takhle zdálky" Kuroo se musel po posledních slově mírně otočit aby zakryl svou nejistotu.
*Jako byste se nesprchovali ve stejnejch šatnách ty idiote, co to děláš* problesklo mu hlavou.,,Jen mě zajímá, jestli vytáhneš hlavu z toho otvoru na ruku" Uzemnil ho Kenma a uvedl do situace. Kuroo si až poté všiml, že si opravdu to tričko oblíká špatně. Po chvíli marného pokusy o vyproštění se z trička si stoupl před Kenmu a požádal ho o pomoc.
Ani Kenma ani Kuroo netušili, zda to byl záměr nebo náhoda ale když Kenma sedící na posteli použil více cíli na sundání trička a Kuroo to nečekal, tak tou silou Kenma stáhl jak tričko tak Kurooa.
Kuroo byl skloněný nad Kenmou, který v rukách svíral jeho tričko a to mu zároveň zakrývalo celý obličej. Kuroo jednou rukou opatrně nadzvedl tričko a viděl Kenmův jemně červený obličej.*Nevím zda jsem se bál víc toho jak se bude tvářit Kuroo nebo jak se budu tvářit já, až to tričko ze mě sundá ...ale příjemně vonělo... jako vánoční cukroví*
,,Díky, ale měl by ses občas nadechnout kyslíku ať nejsi tak červený " rozcuchal Kenmovi vlasy, slezl z postele a oblékl si, tentokrát správně tričko.
,,Měl by ses naučit si správně oblékat tričko ať nejsi za tupce" utrousil Kenma na oplátku_____________________________________________________________________________
,,Takže jedeš na camp, kterej organizují ti havrani? Pojede tam aspoň ta pěkná manažerka? Asi spíše ně... Tyjo tak proč tam jedeš?" Ptal se Kazume
,,Tak poznám zázraky přírody ne?"
,,Spíš chceš poznat ten nezázrak z Karasuna " odkašlal si Katsumichi a Kazume se začal smát
,,Ale nechápu, když jedeš ty Terushimo, proč nejedeme i my?" Zeptal se Kazume
Terushima hodil hlavou tak aby mu pramínek vlasů přestal padat do obličeje a pak se smíchem prohlásil ,,Asi chtěli jen ty nejlepší"Hey Hey Hey
Tak je tu další z těch úvodních části, doufám že nějákému Haikyuu fanouškovi třeba udělá radost <3 a Už píši další❤️
ČTEŠ
Haikyuu camp- Úhel nejen smeče
FanfictionNěkolik členů z volejbalových týmu se domluvilo, že pojedou na stejný tábor, kde poznají spoustu jiných lidí ale taky sebe. Co na hřišti nemohlo být tolerováno ale na campu může být? Kdo nás překvapí a kdo naopak splní naše očekávání? ⚠️15+ v příbě...