3. Remus a Sirius

880 48 22
                                    

Sedím ve svém kabinetě a jsem spokojen se svou odvedenou prácí nad kontrolou domácích úkolů od žáků.

Teď se dívám jen tak do stropu a přemýšlím, proč jsem vlastně Brumbálovu nabídku na post profesora vlastně přijal.
Já a profesor, co mě to vůbec napadlo nebo spíš co napadlo Brumbála asi musel být opravdu zoufalý, když mi toto místo nabídl.

Pár výhod to, ale má, učení mě opravdu baví a co víc poznal jsem Harryho.
Je to opravdu skvělý kluk a zdá se, že jsi ho problémy vyhledávají.
Jo je opravdu podobný Jamesovi, i když spíš James problémy vyhledával narozdíl od Harryho, ten do nich prostě spíš padá.

Už je sice pozdě večer, ale i tak se po chvíli rozhodnu se jít projít po hradě a utřídit si myšlenky a nemyslet na Siruse.

Snažím se myslet na cokoliv jiného a někdy se mi to opravdu daří, ale ne moc dobře.
Sirius.
Vrah co utekl z Azkabanu.
Osoba, které jsem slíbil nekonečnou lásku, osoba co zradila své přátele a které jsem dal své srdce.
Pořád to bolí stejně a stále tomu nemůžu uvěřit, i když je to opravdu dávno, celých 12 let.

Už jsem byl v celku v pořádku, ale on jsi utekl z Azkabanu.
Zabil mi nejlepší přátele Jamese, Lily a Petera, ale i přesto ho stále miluju.
I když bych rád potlačil své city, nejde to, jednoduše na něj nemohu zapomenout i přes všechny ty ohavné činy, které spáchal.

Najednou uslyším hlasy a tak se opatrně přiblížilím a uvidím Harryho se Snapem se dohadovat.

„Profesore.“ přeruším Snapea s nadávkámi na Harryho.

„Ale, ale kdopak tu je Lupin.
Procházíte se tu při měsíčku, že?“ a já se nad jeho poznámkou zamračím, ale zachovám si klid.

„Harry jsi v pořádku?“ zeptám se ho a Snapea se rozhodnu v této chvíli ignorovat a Harry mi rychle přikývne, že je v pohodě.

„To se ještě uvidí.“ zamračí se Snape a vytrhne Harrymu něco z ruky.

Já si po chvíli všimnu, že je to Pobertův plánek.
Ten který jsme společně jako parta vytvořily ještě, když jsme studovali v Bradavicích.

„Právě jsem tady panu Potterovi zabavil poněkud zvláštní předmět.“ koukne na mě Snape a já vím, že mu nesmím plánek nechat.

„Podívejte se na to, mělo by to přeci spadat do vaší odbornosti.“ předá mi plánek do ruky a já se na něj podívám, opravdu je to doba, co jsem ho neviděl.

„Evidentně je velmi plný černé magie.“ dodá Snape a já ho přeruším než řekne něco dalšího.

„O tom opravdu silně pochybuji, spíš bych řekl, že je to pergamen, který má urazit každého, kdo ho chce přečíst.
Jistě od Taškáře.“ zalžu a vůbec mě to netrápí.

Snape začne natahovat ruku po plánku, ale já mu ho nedám a ucuknu rukou od něj pryč.

„Jak jsi řekl spadá to do mé odbornosti, takže plánek prozkoumám já.“ vydechnu.

„Harry, pojď prosím se mnou.“ a já i on víme, že nás rozhovor na téma plánek nemine.

„Dobrou noc, profesore.“ rozloučím se a sám pro sebe se ušklíbnu.

Trochu s Harrym popojdeme a já začnu mluvit.

„Vůbec nechápu jak se ti tenhle plánek dostal do rukou Harry, ale jsem ohromen, že jsi ho neodevzdal.
Copak tě nenapadlo, že s tímhle.“ poukážu na plánek.

„V rukou Siruse Blacka by se stal vodítkem přímo k tobě.“ a jsem trochu podrážděn, ale to není jen Harryho chyba.

„Ne pane.“ špitne Harry se sklopnou hlavou k zemi.

„Tvůj otec se také moc neohlížel na pravidla, ale on i Lily obětovali život, aby zachránili tebe.
A ty jejich oběť dáváš v sázku, když se v noci touláš po chodbách i přesto, že se tu pohybuje uprchlý vrah.“ zvednu na Harryho hlas a zase mám na mysli Siriuse a i já cítím vinnu vůči Lily, Peterovi a Jamesovi.
Miluji muže, který je zradil a poslal je na smrt.

„A Harry, už tě krýt nebudu.“ povím ještě k němu a cítím, že jsem to možná trochu přehnal.

„Ano pane.“ vydechne Harry.

„A teď se vrať do své ložnice a nikde se nepotuluj, víš že to poznám.“ řeknu už klidně a poklepu na plánek v mé ruce.

„Pane profesore, mám ten dojem, že ten plánek nefunguje.“ a já povytáhnu obočí, ale nechám Harryho pokračovat v tom co mi chce říct.

„Před chvílí ukázal někoho na hradě někoho, kdo má být dávno mrtvý.“

„Vážně a kdo to byl?“ zeptám se a snažím se znít klidně, ale moc mi to tedy nejde.

„Peter Pettigrew.“ uslyším z Harryho úst a nemůžu uvěřit, že řekl to co řekl.

„To není možné.“ vydechnu a lehce zavrtím hlavou a srdce mi začne bušet ohromnou rychlostí.

„Viděl jsem to.“ snaží se mi dokázat to, že ví co viděl a já vím, že mi nelže.

„Dobrou noc profesore.“ rozloučí se Harry a nechá mě stát úplně zmateného v učebně.

„Jsem připraven ke každé špatnosti.“ poukážu na plánek hůlkou a hledám na něm cokoliv zvláštního.

Není to možné, Peter má být mrtvý a chystám se plánek zavřít, ale v tom si všimnu jména, které by tam být opravdu nemělo.

To není možné, a podívám se znovu na plánek a opravdu tam uvidím Peterovo jméno.

Po chvíli uvažování co se vlastně děje a zda jsem se už nezbláznil, začnu uvažovat víc a víc o Siriusově nevinně.

Musí být nevinný.

Ani na chvíli nepřemýšlím a jako by mě osvítilo světlo a vím, kde Siriuse hledat.

*****************************

Vejdu  do chroptící chýše a opravdu tam leží velký černý pes.

Můj Sirius.

Ihned vidím jak je i ve své zvěromágcké formě zmrzačený a pohublý, slzy se mi najdnou nahrnou do očí.

„Siriusi přeměn se.“ požádám ho a on tak učiní.

„Remusi.“ podívá se na mě překvapeně a já nasadím lehký úsměv.

„Já to nebyl, to.“ začne Sirius a já přikývnu a přeruším ho.

„Já vím a promiň, že jsem ti nevěřil na začátku, já.“ začnu brečet a zlomí se mi hlas.

„To nic Remusi.“ přijde ke mě a pevně mě obejme a já se nadechnu a ucítím jeho vůni.

„Doufám, že jsi si za ta léta nenašel někoho jiného.“ ušklíbne se Sirius.

„Ne miluju jen a jen tebe.“ zavrtím záporně hlavou.

„A Reme já taky s nikým nebyl." pochlubí se a já nad ním zavrtím pobaveně hlavou.

„No mohl, jsem být třeba s mozkomorem.“ navrhne a já v něm vidím opravdu toho Siriuse, kterého jsem znal za mlada.

„Víš co, radši mě už polib.“ navrhnu mu a on ani na vteřinu nezaváhá a políbí mě a já se cítím zase živý, zase úplný.

„Miluju tě, Siriusi.“ usměju se.

„I já tebe, Remusi.“ pohladí mě po tváři.

„A co teď?“ hlasitě vydechnu.

„Právě teď bychom mohli spolu dělat to, co jsme spolu 12 let nedělali.“ mrkne a já se usměju a jako odpověď ho vášnivě políbím.

Tolik let a stále silná láska, nic víc jsem si v životě nemohl přát.

Tady další jednodílovka na můj oblíbený ship, tak co na ní říkáte?

Crazy_Shophie😜

Jen HP jednodílovkyKde žijí příběhy. Začni objevovat