Ta pravá z lesa

50. Plány

Démonka stepovala ve své komnatě, kterou jí přidělila královna. Měla tak trochu deja vu, protože ji opět připravovali na nějaký ples. No, i když tento nebyl jen tak ledajaký. 

Tuto slávu uspořádala Cirilla. Oslavy vítězství, uvedení démonky do společnosti. Když Raven královna přetlumočila svůj promyšlený plán, nestačila se divit. Myslela na všechno.

Tak za prvé, Raven je Raven. Ronwelith je její druhé jméno, dokud má na sobě lidskou podobu. Údajně to má i pomoci s Geraltem, jelikož pro něj bylo ještě před několika dny slovo Raven nanejvýše bolestné a znělo to prý skoro jako modla. Takže Ronwelith nastoupí na scénu jen s rohatou - podle Ciri mimochodem hodně přitažlivou - démonkou.

Za druhé, Ciri Raven vzkřísila z mrtvých, žádný samostatný návrat. Raven je druh ohnivého stvoření z dřívějších dob, žádný démon a ovládá ohnivou magii, ne pekelný oheň. Ohnivá magie je sama o sobě dost děsivá, ale stále je to pro smrtelníky menší zlo. O ohnivé magii se totiž ví a navíc jí praktikují i někteří čarodějové, byť je pro ně zakázaná. Ciri je přece potomek prastaré magie, tak proč by Raven nemohla být nějaké bájné stvoření? Ještě z ní udělá pomalu legendu. 

Samozřejmě se počítá s tím, že se tahle teorie nechytne u všech. Démonka nemá v plánu zůstávat lidem na očích.

A za třetí, už od včerejšího večera, kdy jí Ciri řekla, aby zůstala, je zavřená v pokoji a nudí se. Královna udělala speciální magická opatření, aby zkušený zaklínač svou spřízněnou duši neucítil. Mladá žena starší pozorovala, jak čaruje a přišlo jí to úžasné. Jen šeptala nějaké zaříkadlo, kterému démonka nerozuměla a kolem nich se začala zvedat mlha, která posléze zmizela. To bylo to ochranné kouzlo. Ovšem bylo jen v okolí Raveniny komnaty, takže z ní nesměla vycházet. Byla hodně daleko, vlastně úplně na druhé straně, než před tím. Toto jsou prý pokoje pro dvorní dámy, ale ty neobyčejná královna nemá, protože je nechce, takže jsou prázdné. A ideální na to, někoho ukrýt.

Raven si vybrala barvu šatů. Bílou.

Postarší královnina služka, která na vše dohlížela, se jen pousmála. Všechny, co černovlásce právě teď asistovaly, jí s oblékáním pomáhaly i na Cirillinu oslavu narozenin. Z toho vyplývá, že "bylinkářku" už znají. Ale žádné neuniklo, že slečna Raven nemá svou obvyklou korunku s rubínem. Myslely si, že si jí zkrátka nechala doma, nebo že o ni přišla při boji.

Každý věděl, že slečnu "oživila" královna. Ciri toto už vypustila mezi své nejbližší služebnictvo, aby se k Raven v hradu chovali hezky. Zatím žádný problém nebyl. Všem pod přísným trestem nakázala před Geraltem z Rivie mlčet. 

To, že Ciri umí svou silnou magií vracet mrtvé k životu, byla obecně známá informace. Bylo to překvapivé a neuvěřitelné, ale bylo to tak. Ovšem odmítala oživovat na žádosti svých poddaných, kterým umřel někdo blízký kvůli Divokému honu, který si posléze čerstvě oživené nárokoval, protože je vycítil. Navíc obnovit život nebylo jen tak ledajaké kouzlo. Bylo na dlouho, vyžadovalo přípravu a bylo těžké.

Každý tedy čekal, že si duchové přijdou i pro slečnu Raven. Jenomže to nehrozilo, protože ji nikdo život nevrátil. Vlastně nikdy pořádně nezemřela. Jen prošla bolestivou změnou svého organismu. Skoro jako Geralt.

A to byl taky problém, proto musí démonka po plese zmizet. Buď s Geraltem, nebo se vrátí do Pekla. To věděla už teď. Bez svého zaklínače by tu v žádném případě nezůstávala.

Když ji tedy nachystaly, poděkovala jim a služky odešly pryč.

"Slečno Raven?" zeptala se mile ještě nejstarší z nich. "Máte nějaké přání?"