i need you - teen wolf [cz]

1

Takže hned ze začátku abych vás uvedla do děje. Jmenuji se Emily, je mi 17 a jsem vlkodlak. Když jsem před dvěma lety přišla do Beacon Hills, tak mě Scott pustil do jeho smečky, která se stala mojí rodinou. Jsem vysoká asi 172cm, mám černé rovné vlasy po lopatky, které ale stejně nosím většinu času v polorozpadlém drdolu nebo v culíku. Mám šedo-zelené oči, ale moje vlkodlačí stránka je má zářivě modré, ale to je jiný příběh. Jsem docela hubená, nemám skoro žádná prsa, ale to mi nevadí. Nejblíž ze všech jsem si s Brettem. Když jsem přišla, povedlo se mi zachránit život celé Scottovi smečky aniž bych o tom věděla a pak jsem Bretta vzala ke mně domů než se začne hojit. Pak jsme si byli blíž a blíž a teď jsme spolu skoro 2 roky. Když jsme přišla, neměla jsem nic a nebyla jsem nikdo. Nikdy jsem nijak nerozuměla citům a emojím, nevěděla jsem jak brát ohledy na ostatní, protože jsem byla vždycky a všechno sama a nikdy na mě nikdo ohledy nebral. Brett mě naučil se ovládat, stal se mojí kotvou a mým vším. Brett mě naučil projevovat a rozlišovat city, brát ohledy, být šťastná a milovat. Miluju ho víc než cokoliv.. vlastně bez něj nemůžu ani spát.

~~~~~~~~~

„Notaak, takhle přijdeme pozdě do školy jestli okamžitě nevstaneš." řekla jsem už docela vážně Brettovi, který nechtěl vstát. S pouhým „Hmmm" konečně vstal a my jsme mohli vykonat naši ranní rutinu. Vyčistit si zuby, učesat si vlasy, nasnídat se, obléknout se a vyrazit do školy.

„Odpoledne jsem jedu za Liamem na trénink, takže se uvidíme tam." řekl Brett když zastavil před mou školou. „Dobře" odpověděla jsem mu, dlouze jsem ho políbila a pak jsem odešla do školy. Brett chodí na jinou školu než my ostatní.

„Ahoj!" přišla jsem ke stolu a pozdravila naši partu. „Čau, budeš odpoledne koukat na trénink?" zeptat se hned Liam „Bude tam i Brett takže jo" „Lydia se Scottem se snaží najít Argenta aby našli kdo zabil toho pekelnýho psa a Malia hledá Petera." řekl Mason „Je to divný.." odpověděla jsem a Corey souhlasil „Jo to je. Myslel jsem, že pekelnýho psa nejde zabít." nad tím jsem pokrčila rameny „No.. tak nejspíš jde."

„Ahoj" pozdravila jsem Bretta a Lori když konečně po celým dni ve škole přijeli. Brett mě obejmul a začal mě líbat. Bože jak moc tohle miluju. „Tak pojď, kluci se šli už připravit." chytla jsem Bretta a Lori za ruku a už jsem je táhla k hřišti. Nad tím se Brett jenom úšklíbnul.

„Baví tě to?" zeptal se mě z ničeno nic Brett, ale hádám, že narážel na to, jak sedím nehybně na lavičce asi dva metry před ním a sleduju každej jeho pohyb při sundavání si trička. „A víš že jo." odpověděla jsem mu na jeho otázku. Začala jsem se smát. Vstala jsem a šla jsem ho obejmout. On mě hned vyzvedl do vzduchu a odnesl mě na lavičku kde seděl Mason a Lori, kteří už sledovali Liama a Coreyho.

Po chvilce se k nim přidal i Brett a bylo to zajímavý, dokud se Liam nezačal vytáčet až moc. Nakonec skončili všichni tři na zemi v bráně, ale vypadali živě.

Začal mi zvonit mobil „Ahoj Scotte, děje se něco?" „Ahoj.. nic moc. Malia našla Petera, ale musela někam jít a my potřebujeme aby sis s nim zašla promluvit." „Dobře, napiš mi adresu. O čem přesně s ním mám mluvit?" „O všech možnostech zabití pekelnýho psa. A pokus se u toho Petera nezabít!" „Nojo pořád.. tak zatím" on se jenom uchechtl a položil to.

Mávla jsem na Bretta, ten přišel a sundal si helmu. „Volal mi Scott, potřebuje abych si zašla promluvit s Peterem." „Dobře, já po tréninku pojedu k tobě?" „Jojo, sejdeme se tam." „Miluju tě." „Já tebe." rychle jsem ho políbila a odešla jsem.

Scott mi poslal adresu a já jsem našla Petera. „Čus, potřeb.." nestihla jsem to doříct protože mi skočil do řeči. „Ahoj, taky tě moc rád vidím a mám se báječně kdyby tě to třeba zajímalo." „Nezajímá" odpověděla jsem mu upřímně. „Wow, no dobře co potřebuješ?" „Jak se dá zabít pekelnej pes?" zeptala jsem se a on se pousmál „Jestli tě Parrish naštval, tak tě musím zklamat. Nedá." „Nojo to jsme si mysleli taky.. dokud jsme ho mrtvýho nenašli." „Vy jste.. cože?" zeptal se dost zmateně. „Nojo objevil se tady další pekelnej pes, ve škole se on a Parrish poprali. On pak ale odešel a v lese ho dorazil nějakej lovec." rychle jsem mu vysvětlila, co se vlastně stalo. Peter vzal svůj notebook a začal hledat ve všech jeho kouzelných záznamech, jak je to možný. Já jsem jenom tak bokem přihlížela a z toho všeho co jsem viděla mi šla hlava kolem. Nakonec jsme nic nenašli, ale on mi řekl, že kdyby něco našel, tak zavolá.

„Ahoj, jsem tady!" pozdravila jsem zvýšeným hlasem, ale žádná odpověď se neozvala. Bylo 9 hodin večer, Brett už tady měl být. Zkusila jsem mu volat, šle nic. Běžela jsem ke škole. Měl tam auto, ale u něj bylo na zemi dost krve. Rozrazila jsem dveře do školy, šla jsem rychlým krokem a zkusila jsem zavolat Brettovo jméno, najednou mě někdo vtáhl do třídy a měl jediný štěstí, že jsem se otočila dřív než jsem praštila. „Corey co to sakra?" „Co to sakra? To ty tady voláš přes školu na Bretta.." rychle mi odpověděl. „Kde jsou všichni a kde je Brett?" zeptala jsem se. „On ti nikdo nevolal?" zeptala se mě potichu Lydia. Byla nervózní, hrozně smrděla a vůbec se mi to nelíbilo. „Kdo mi měl volat? Lydie co se děje?" zeptala jsem se už dost vyřešeně. Mason mi na to potichu odpověděl „Brett.. nikdo neví kde je. Lori viděla u jeho auta krev, jeho krev ale jeho nikde. Běželi ho hledat do lesa." „Kdo běžel?" „Scott, Liam, Lori a Malia."

Vyběhla jsem ven. Volala jsem všem, ale nikdo mi to nezvedl. Nabrala jsem pach Brettovo krve a běžela jsem za pachem. Když jsem byla všude, kde byla stopa, ale nikdo tam nebyl, běžela jsem zpátky ke škole.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojte všichni (nemyslím si, že tenhle příběh někdy někdo vůbec uvidí, ale třeba joo), jak už jsem psala, tohle je můj úplně první příběh.. pár už jsem jich sice dřív rozepsala, ale nic z toho nebylo. Byla bych moc ráda, kdybyste mi psali, co si o mém psaní myslíte, co bych měla změnit aby se vám to lépe četlo. A omlouvám se předem z pravopisné chyby.. určitě mi tam někde něco uteklo.