i need you - teen wolf [cz]

3

„Dobré ráno." pozdravil mě Theo hned jakmile mi zazvonil budík. „Dobré úplně ne, ale chápu tu poentu toho pozdravu." odpověděla jsem, nad čímž Theo jenom protočil oči. „Pořád máš v plánu jít do školy? Chci říct, moc jsi nespala a bude..." „Chci jít Theo. Hůř už mi být nemůže."

V koupelně jsem si vyčistila zuby a učesala jsem se.. je divný stát tady sama v koupelně, když ještě včera tady stál Brett semnou. A teď? Teď už je to jenom vzpomínka. Všechno už to jsou jenom vzpomínky.

Když jsem se oblékla, šli jsme k autu a Theo mě do školy odvezl. Když jsem vešla dovnitř ztočilo se na mě pár pohledů.. těžko říct jestli jenom z principu, že na školních chodbách zaslechli mé jméno a chtěli se na mě podívat jako na nějakej exponát v muzeu, nebo mi projevují lítost. Ve skříňce jsem si vzala věci a protože už zazvonilo, tak jsem šla na hodinu.

Ve třídě seděl jedinej Liam sám a všichni se na něj koukali. „Ahoj kluci" sedla jsem si vedle něj a pozdravila i Coreyho a Masona za námi. „Jak ti je?" zeptal se mě hned Liam opatrně. „Co chceš slyšet.. líp už být nemůže." odpověděla jsem mu a uchechtla jsem se.

Dělali jsme nějakou práci ve dvojicích, ale vzhledem k tomu že jsem já i Liam byli na hodině přítomni pouze fyzicky, k ničemu jsme se nedopracovali. „Em.. nechci tě teď zatěžovat, ale máme menší problém.." řekl Liam zničeno nic uprostřed hodiny, ale Mason ho hned přerušil „Menší? Tohle má do 'menšího' problému hodně daleko." „Kluci.. musíte mi to všechno vysvětlit popořadě." řekla jsem zoufale když jsem nepobírala co se děje. „Včera večer po tý 'nehodě' tam bylo pár druháků z lakrosovýho týmu. Viděla Liama.. no.. proměněnýho." pokračoval Mason a já začala vstřebávat informace „A ještě hůř.." začal Corey a my jsme ho s Liamem poslouchali „..Slyšel jsem Gabea a Nolana když se bavili z klukama z týmu. Chtěj donutit Liama, aby se před všema proměnil." „Nevíš jak?" zeptal se ho Liam. „Ne.. nic víc jsem neslyšel."

Celý den jsem byla s Liamem. On a Brett spolu dřív nevycházeli, ale od té doby co jsem se s Brettem začala bavit já, začal i Liam a ostatní. I Liam si to vyčítal a pohledy ostatních tomu moc nepomáhali. Všichni na něj koukali jako na monstrum, všichni se o něm bavili a nejen o něm. Stejně tak i o Coreym, o mně i o Masonovi.

Když jsme chtěli odejít ze školy, lakrosový tým blokoval všechny východy. Čekali na Liama. Corey i s Liamem splynul do okolí a stal se pro všechny ostatní neviditelným. Šli spolu za Masonem a já za nimi. Kluci i já jsme věděli, že toto nedopadne dobře, když Nolan hodil na Coreyho a Liama nejspíš něco jako mouku a zviditelnil je, tak Gabe okamžitě chytil Liama a začal ho mlátit. Všude okolo byli hloučky studentů, kteří se přišli podívat na to jak se Gabe a Nolan snaží z Liama vymlátit lidskost.

Když jsem se vzpamatovala, odstrčila jsem pár lidí a šla k nim. „Nech toho ty sráči." procedila jsem mezi zubama a praštila Gabea do obličeje docela velkou silou. Když jsem se chtěla otočit a uhodit Nolana, sotva se ho moje pěst dotkla když mě někdo chytil za pas o hodil semnou o zeď. „Tak ty taky?" Zaptal se posměšně Gabe. Když jsem si stoupla, praštil mě do nosu a jiní jeho spoluhráči mě drželi dost silně. Mason a Corey na ně křičeli ať toho nechaj, ale to jim bylo úplně jedno.

Když po chvilce přišla jedna z učitelek doufali jsme, že to zastaví. „Notak udělejte něco!" volal na ni Mason, ale ona jen potichu odpověděla „Občas je lepší do toho nezasahovat, ať si to vyřeší sami." a odešla. To si dělá srandu?! Neměla jsem dost síly na to pomoct Liamovi bez toho aniž bych se proměnila.. nezbývalo mi nic jiného než dívat se na to, jak Gabe a Nolan mlátí Liama a doufat, že to Liam zvládne.

„Co se tady k sakru děje?! Okamžitě ho nechte!" přiřítil se do třídy coach. Všichni se rozutekli a nás nechali být. „Jste v pohodě?" zeptal se nás „Ano, jo.. moc děkujeme" odpověděla jsem mu upřímně a on vypadal, že měl dobrý pocit z toho, že nám pomohl a jsme v pořádku. Když Mason a Corey zvedli Liama a opřeli ho o stůl, okamžitě jsem ho obejmula. Brečela jsem mu na rameni a byla jsem ráda, že je v pořádku.

„Ahoj, můžeš pro nás přijet? ... Pro mě a Liama. ... Děkuju." položila jsem telefon a alespoň trochu se mi ulevilo. „Theo pro nás přijede a pojedeme ke Scottovi." Liam jenom přikývl, moc dobře věděl, že odporování by mu stejně nevyšlo. Mason a Corey už odjeli, já jsem Liama chytla kolem pasu a šli jsme před školu. Já už jsem se zahojila, co se týče rány v obličeji, ale Liam jich schytal o něco víc, takže se ještě hojil.

„Vypadáš hrozně Liame." prohlásil Theo když přijel a vystoupil z auta. „Tobě to taky sluší Theo." odpověděl mu Liam a protočil oči. Nad tím jsem se jenom pousmála a šla jsem si sednou do auta.

Celá cesta proběhla v tichosti. Na jednu stranu mě to štvalo, ale na druhou stranu jsem měla klid na přemýšlení. Dva dny zpátky touhle dobou jsme koukala jak Brett trénuje lakros na jeho škole, pak jsme šli ke mě. Leželi jsme v posteli, objímali se, smáli se a teď? Teď nemám nic. Celej svět se mi dokázal během pár minut uplně převrátit naruby a já jsem s tím nemohla nic dělat.

Po tváři mi ztekla slza, kterou mi Theo setřel. Jenom se na mě podíval a dál se věnoval řízení.