Hvězdná uklízečka

23.

Než jsme stačila cokoliv udělat jeho ruka byla na mém zátylku a rty na těch mých. Moje tělo se zmohlo jen a vystřelení ruky k jeho hrudi. Jeho krásně vypracované hrudi. Vím, že to co se děje je špatné, ale mě to v tu chvíli bylo naprosto jedno. Přestala jsem přemýšlet. Jsem jsem si užívala daný okamžik. Jeho rty byli tak horké a tělo chladné. Protipóly tepla se ve mě mísili a tím více prohlubovali můj zážitek. To co dělám je špatně a nebezpečné... A mě se to líbilo. Uměl skvěle líbat. Jemné, měkké rty se dotýkali těch mých. Vzájemně jsme lapali po dechu. Moje ruka se z hrudi přesunula na jeho tvář. Přitiskl si mě blíže k sobě a políbil mě hruběji a vášnivěji. Naprosto jsem mu podlehla. Nevědomky jsem přehodila pravou nohu přes jeho bok a tím mu umožnila, aby se mohl na mé tělo přitisknout. Na levém stehně jsem cítila poměrně pravidelné šťouchání vycházejícího z jeho pánve. V tu chvíli jsem se zarazila, ale s dalším polibkem, jsem neodkázala odolat. Moje tělo mě naprosto neposlouchalo a podvolilo se muži, který byl v tuto chvíli jako bůh...

++++

Probudilo mě světlo, které mi zamířilo přímo do očí. ,,Au," chytnu se za hlavu. Všechno mi způsobovalo bolest. Pohyb, světlo i různé hlasitější zvuky. Hlava se mi točila, třeštila a já nevím, co všechno. Zmohla jsem se otevřít oči a podívat se kolem sebe. ,,Jsem ve stanu... Dobrá," zahuhlám potichu. ,,Nemám nejmenší tušení, jsem jsem se sem dostala, ale očividně neumím ani zavřít stan," zamračím se směrem k rozepnutému zipu. Chtěla jsem se zvednou a zavřít, ale dotkla jsem se něčí ruky. Vyděsila jsem se a ucukla. Dotyčný se jen zavrtěl a spal dál... Musela jsem si promnout oči, jestli vidím blbě nebo ne. Ten vedle mě byl nečekaně Fousek... Ale byl nahý! Bože! Už zase? zanadávám si v hlavě. Přejede mi mráz po zádech. Obejmu se instinktivně rukama. ,,To ne," zarazím se. ,,To se nestalo," zrychleně začnu dýchat. Pomalu se podívám dolů a vidím něco, co jsem v tu chvíli rozhodně vidět nechtěla... Já. Jsem. Nahá! ,,Proboha," to bylo jediné na co jsem se v tu chvíli zmohla. Rychle jsem hledala svoje oblečení a snažila jsem se, co nejtišeji obléct. No moc potichu to nebylo, ale Fousek se nevzbudil. Vylezla jsem ze stanu a začala jsem se poohlížet po věcech v našem tábořišti. Dvě a půl prázdné lahve alkoholu. Deka mokrá od rosy, ale jinak v rámci možností čisto. ,,Doufám, že jsme se jen svlékly do naha, protože jsme měli mokré oblečení a usnuli vyčerpáním a alkoholem," povzdychnu si a doufám, že moje teorie je správná. Tedy prvních pár vteřin. Pak ucítím jak z mého nitra vytekl malý kousek něčeho, co každá holka ví... ,,A kurva," zakleju zvednu hlavu k nebesům. ,,Tohle je snad sen," zaúpím a běžím si rychle odskočit někam do keře. ,,Au," syknu, když se ďobnu do zadku kouskem nějakého klacíku. ,,Tak to nebude sen," vzdychnu. ,,Teď jen Mary doufej, že si on nic nepamatuje." Snažila jsem dělat jako by nic a začala balit naše věci. Kravál kolem stanu probudil Fouska. Očividně s bolestí hlavy na tom byl stejně. Ze stanu vylezl oblečený aspoň v teplákách. ,,Dobré ráno," řeknu a seberu ze země lahve. ,,Dobré," špitne a zamračí se, kvůli světlu. ,,Jak jsi spala?" zeptá se a začne mi pomáhat s balením. ,,Trošku mě bolí záda... Co vy?" zvednu tašku. ,,Ty záda mě bolí fest." ,,Nejste zvyklý spát na tvrdém," ledabyle odpovím a odnesu věci do auta. Během asi patnácti minutového uklízení jsme prohodily pár vět. Mezi námi byla napjatá atmosféra. Ne nijak špatně... Spíš, že jsme se jeden druhému bál podívat do očí. Styděli jsme se. Oba...Nasedla jsem do auta Fousek vedle mě. A pak přišla otázka, v kterou jsem doufala, že nepoloží. Bohužel k ní se vždycky dostane. ,,Pamatuješ si něco ze včera?" zeptá se mě, trošku zaraženě. Sám se bál zeptat. ,,No... Pár věcí... Ale jsou to jen takové střípky, nevím zda se jednalo o sen nebo realitu," odpovím a nastartuju. Zařadím zpátečku, vycouvu a pomalu vyrazím po příjezdové cestě.

,,Mary," osloví mě, když zaparkuji v podzemní garáži. Držím oběma ruka volant a koukám před sebe. ,,Já..." pokračuje, ale nenachází slov. Nevím zda díky bohu nebo bohužel, začal zvonit telefon. ,,Phyber," přijmu hovor. Auto již nebylo nastartované, takže jsem slyšela dotyčného pouze přes sluchátko telefonu. ,,Slečno Phyber, potřebuji s Vámi podepsat pár věcí," osloví mě žena. ,,No, zajisté, ale mohu poprosit o jméno, nevím s kým hovořím," řeknu. Žena zalapá po dechu :,,Já jsem se Vám nepředstavila... Oh promiňte, mám dneska frmol a nevím kde mi hlava stojí," povzdychne si. ,,V pořádku," zasměji se. ,,Jsem Elizabeth Poul z nakladatelství Dream a.s." představí se. ,,Konečně Vás poznávám. Moc děkuji, co všechno pro mě děláte," usměji se. Fousek mezitím už opustil auto. Když jsem si to uvědomila, vystoupila jsem také. ,,Já Vám pouze zařizuji, aby se Vaše úžasná práce dostala dál. Tohle je především Vaše zásluha." Vsadím se, že s doširoka usmála. ,,Bez Vás by to vše bylo k ničemu." Vezmu věci, co z kufru poberu a zabouchnu dveře. S Elizabeth Poul jsem si dohodla termín na setkání pro další spolupráci a pár papírování. Upřímně jsem tomu moc nerozuměla, co chce dělat, ale snad to pochopím.
Vstoupila jsem do bytu a Fousek byl pryč. Asi šel nahoru se osprchovat. Taky by mi to bodlo. Vzala jsem věci do prádelny, přehodil věci z pračky do sušičky a naše špinavé věci zase do pračky a pustila jsem oba stroje. Vyběhla jsem schody nahoru a v kuchyni udělala dva čaje. Jeden zelený pro mě a Earl Grey pro pána Domu s mlékem a jedním cukrem. Ten jsem položila na televizní stolek ke gauči a prodala misku čajových sušenek, které jsem našla ve skříňce. Z předsíně jsem vybrala noviny a položila je vedle čaje. Teď už bylo vše nachystané a já se mohla skočit osprchovat. Vzala jsem si náhradní oblečení, co jsem si schovala v prádelně a šla do pokoje pro hosty, protože tam je druhá koupelna. Když jsem vešla, bylo slyšet zvuk tekoucí vody.,,Aha... Tak nic, tady je to už zabrané," s těmito slovy jsem se otočila na podpadku a vyrazila tedy do horní ložnice, kde se nacházela další koupelna. Prošla jsem skrz jeho ložnici až do místnosti s tmavě modrými kachlemi po zdech a po zemi. S obří vanou a sprchovým koutem. Vzala jsem si ze skříňky pod umyvadlem čistý ručník, svlékla jsem se a skočila pod sprchu. Pustila jsem si prohřívající vodu. Chvilku jsem si užívala ten příjemný pocit, jak mi všechny buňky v těle radostí skáčou a pak se začala mydlit. Umyla jsem si i vlasy a ještě chvíli se prohřívala.,,Tohle je moje koupelna," ozvalo se za mnou. Vyjekla jsem.,,Málem jsem dostala infarkt!" zanadávám a chytnu se pravou rukou za hruď.,,Tohle je moje koupelna to snad víš," ozvalo se znovu.,,Ano vím. Ale sprchoval jste se v pokoji pro hosty, tak jsem šla sem." Podám svoji obhajobu.,,Ale já jsem nahoře ještě nebyl,",,Jak jako nebyl?",,Po příchodu jsem šel na záchod a pak jsem nakoukl do pracovny na maily, ještě jsem se nesprchoval.",,A kdo je teda tam nahoře? ".....

Jo teď mě ukamenujete... Já vím, to byla doba než jsem něco vydala a omlouvám se...

Love u guys

🐴Mairo🐴