Hvězdná uklízečka

3.

Dostala jsem pár nových nápadů, tak jsou snad dobré... (upozornění na hodně, ale hodně fotek!)

Rainbow5800

,,Jistý pan Nikolson," řeknu. ,,Otravuje kvůli tomu divadlu co?" odfrkne si. ,,Nevím, zda by jste toto měl brát, takto lehkomyslně," neznatelně ho pokárám. ,,Nikolson, otravuje už více jak měsíc," řekne a skočí, něco jako šipku, pod hladinu. Chvíli se nevynořoval. Po půl minutě mi to bylo dost divné. ,,Pane Hiddlestone?" sednu si zpříma a prohlížím hladinu. ,,Kurva Hiddlestone, kde seš," zavrčím si pro sebe. Na hladině vyběhnou dvě bublinky. ,,No do hajzlu," řeknu pro sebe a rozběhnu se do vody. Skoro na začátku skočím šipkou do hladiny a plavu skoro do poloviny jezera, kde se objevily bublinky. Musela jsem se po skoku hodně prohnout, abych se neodřela o písek a kamení. S otevřenýma očima prohlížím vodu. Konečně si všimnu polonahého lidského těla. Vyplavu nad hladinu a silně se nadechnu a následně se potopím. Uši mě bolí pod silnou a prudkou změnou tlaku. Chytnu ho za ruku a povytáhnu si ho. Jakmile se dostaneme výše, tak si podchytnu pod pažemi a vyplavu nad hladinu. ,,Tohle si ještě vyberu," špitnu a co nejvíce se snažím dostat nad hladinu, aby mohl dýchat. Začnu mohutně kopat nohama, abych se dostala k břehu. Pomalu se voda změnila na písčito-kamenný povrch, nohy se zapřely a naší hvězdičku se mi podařilo vytáhnout mimo vodu. ,,Kolik kurva váží? Ten má snad metrák ne?" zakleju a kleknu si k němu. Prsty zjistím puls na krku. Ucho skoro přiložím k jeho ústům. ,,Puls menší, dech v pořádku...," zarazím se. Začnu prohlížet hlavu. Nikde, žádný výron ani krev či boule. ,,Je tohle normální?" začnu si mluvit pro sebe. ,,Pane Hiddelstone," promluvím na něj. ,,Pane," štípnu ho do ušního lalůčku. ,,Au!" vykřikne, chytne se za ucho a posadí se. ,,Už jsem se lekla, že jste v kómatu...," značně si oddychnu. Tohle mě zabije... ,,Blázníš?! Vždyť to bolí!" mne si ucho. ,,Neměl jste hrát chcíplého brouka," zvednu se. Opráším si nohy a přejedu po dvou tetováních či mám. Otočím se na sedícího může a dojdu, po kolena, do vody. ,,Nemělo by se při této akci dýchat z úst do úst?" přijde blíže. ,,V Amíckejch filmech možná," odfrknu si. ,,Všechny moje asistentky mě takto zachraňovali," dojde až ke mě. Udělám krok dopředu a směrem od něj. ,,Protože vás chtěli políbit, chtěli to stejně jako vy, ale záchrana lidského života je mnohem těžší než se zdá," povzdychnu si. ,,Všechny asistentky mi dělali velmi příjemnou společnost," zavrní. ,,V posteli?" otočím se na něj. ,,Můžete zapomenout mě tu svádět," řeknu. ,,Ty jsi jiná. Mnohem lepší," přijde ke mě a chytne mě za zadek. Zatnu zuby. ,,Jestli si myslíte, že jsem nějaké zboží, tak to jste na špatné adrese," chytnu jeho ruku za zápěstí. ,,Pletete si pojmy s dojmy," zadívám se mu do modrošedých očí. ,,Asistent není synonymem pro šukací panu," skočím do vody. Chvíli jsem pod hladinou držíc se kamenů na dně a po té co jsme si byla jistá, že je v dostatečné vzdálenosti, jsem připlavala k břehu. Vylezla jsem ven a lehla si na deku. ,,V tom triku, vám musí být zima," zastíní mě. ,,Ne. Tedy když mi někdo nestojí tak, aby se ke mě Slunce nedostalo," z pod slunečních brýlí se na něj podívám. Díky bohu, mě od dalšího rozhovoru s ním, ušetřil služební mobil.
M: ,,Mary Phyber, asistentka Thomase Hiddlestona, jak vám můžu pomoci?" vezmu diář.
V: ,,Nikoleta Volturi ze společnosti Stars,"
M: ,,Oh.. Jak vám mohu slečno pomoci?"
V: ,,Pan Hiddleston, měl byt na dnešním focení, již před deseti minutami. Potrpíme si na dochvilnost,"
M: ,,Dneska.... To musí být nějaký omyl," začnu listovat v kalendáři.
V: ,,Co tím chcete říct?! Že naše společnost lže?!" rozčílí se.
M: ,,Ne to bych si nedovolila..."
V: ,,Ať jste tady co nevidět,"
M: ,,Jistě. Už balím. Omlouvám se vám,"
V: ,,Ať dorazí,"
M: ,,Jistě. Mohu jen vás poprosit o adresu?"
V: ,,Fotoateliér Stars. V centru Londýna naproti bance,"
M: ,,Děkuji. Za dvacet minut tam jsme," típnu to. ,,Jde se!" křiknu jak na malé dítě... Proč jen jako? ,,Kam?" zeptá se a přijde ke mě. ,,Zapomněl jste mi říct, že máte focení se značnou Calvin Klein," vše zbalím. Bílé vlasy si zamotám do ledabylého drdolu a rozešla se směrem k autu. ,,Jdeme," přísně na něj pohlédnu. ,,A já vám to neměl co sdělovat. To máte vědět vy," zavrčí. ,,Prosím? Já jsem tu jeden den a pokud je mi známo, tak od doby rezignace vaší bývalé asistentky a mého nástupu uplynul měsíc," odemknu auto a Vylezu dovnitř. Věci hodím na zadní sedačky a ze svého batohu vyndám flašku s vodou a kynedril. ,,Vezměte si to," podám mu to, když se usadí. ,,Pojedeme rychle," nastartuji a zapnu si pás. Pohledem značícím, aby spojil pás a zapínání, obdařím svého spolujezdce. Mezi námi... Tohohle spolujezdce, bych vykopla někde na poušti a nechala ho tam...