Stál jsi před zrcadlem. Díval ses sám sobě do očí a zdálo se, že jsi zcela ztracený. Uvězněný ve vlastní hlavě. Jako ptáče, které vypadlo z hnízda – křehké, zranitelné a plné strachu, jehož původ byl v tobě hluboce zakořeněný.
Hleděl sis do tváře, na které se emoce střídaly nevídanou rychlostí. Co se v tobě odehrávalo? Co ti poslední dny nedalo spát?
Svět kolem pro tebe přestal existovat, nevnímal jsi procházející davy, ani slečny, které zastavovaly poblíž výloh a pokradmu si tě prohlížely. Vypadal jsi jako figurína – se souměrnými črty, nehybný a uhrančivě krásný. Ale byl jsi jen chlapec za pultem.
A máme tu Amorka, který mi je nejblíže, určitě dejte vědět, co si o něm myslíte! <3
ČTEŠ
Procitni, Amorku [𝐀𝐂𝐄]
Short StoryZa jednu zimu toho lze stihnout mnoho. Za jeden rok ještě více. Procitnout ze snu trvá jen chvíli, srovnat se s ním však potrvá déle a ty o tom víš své. Pocity by nikdo neměl podceňovat a potlačovat, protože jsou součástí lidskosti. I té tvojí. A vě...
![Procitni, Amorku [𝐀𝐂𝐄]](https://img.wattpad.com/cover/256081722-64-k761292.jpg)