Z jiného světa (Avengers FF)

5. Kapitola

~Natasha~

Jakmile mě doplnila, tak jsem se na ni jenom koukala. Byla jsem hodně zmatená. Myslela jsem si, že nic neví, protože ji tam věznili celý život, ale očividně jsem se mýlila.

Sarah se stále koukala do zdi. V očích se jí míchalo zmatení, strach a zoufalost.

,,Jak dlouho si byla v té základně?" opatrně jsem se jí zeptala.
,,Asi 3 měsíce." odpověděla mi potichu. Takže to dávalo smysl. Prostě jí Hydra zajala před 3 měsíci a ona kvůli těm sérům zapomněla na to, že existujou Avengers atd.

Oddechla jsem si a ona se na mě zoufale podívala. Já jsem se na ní podívala nechápavě a ona si povzdechla.

,,Vím, že tohle bude znít šíleně, ale myslím si, že jsem z jiné reality." vyhrkla.

Ok, tohle jsem nečekala...

~Sarah~

Všechno najednou dávalo smysl.

Ještě jednou jsem se podívala na Tashu.
,,Jestli ohledně toho máš i vysvětlení typu proč a jak, tak to vysvětlíš až ostatním, abys to nemusela říkat víckrát, ano?" řekla.

Rychle jsem zakývala hlavou a pousmála jsem se. Pobídla mě, abych si stoupla a společně jsme odešly z kuchyně/obýváku.

O pár minut později jsme vrazily do té samé místnosti jako před tím. Všichni se na Nat nechápavě podívali a já si stoupla před ní.
,,Musím vám něco říct." řekla jsem.

Fury se podíval na Nat, potom zpátky na mě a mírně kývl hlavou. Pousmála jsem se a začala jsem se svým proslovem.

,,Před tím, než jsem byla v základně Hydry, tak jsem byla úplně normální holka. Měla jsem práci, byt, kamarádku,... Prostě normální život." Všichni se na mě stále nechápavě dívaly. Začala jsem pomalu chodit po místnosti a pokračovala jsem. ,,Jednou jsem nemohla v noci usnout, tak jsem se rozhodla jít na chvilku do parku. Všimla jsem si, že mě někdo sleduje, takže jsem se chtěla vrátit zpátky, ale kousek od mého bytu mě ten "někdo" zahnal do uličky a píchl mi do krku jehlu s něčím." V téhle časti se na mě skoro všichni vyděšeně podívali.
,,Probudila jsem se v již zmíněné budově a zbytek už znáte. Spousta látek, mučení, bolesti atd.
Mám 2 teorie." Podívali se na mě a zpozorněli.
,,1. Buď mě ta látka přenesla do vašeho světa nebo
2. Omdlela jsem a ten "někdo" mě do tohoto světa nějak dostal."

Všichni se na mě nevěřícně dívali a já se pousmála.
,,Zapomněla jsem vám říct jeden detail. Je to vlastně důvod, proč vám tohle všechno říkám. V mém světě jste všichni jenom fiktivní postavy."

Jestli to ještě šlo, tak se na mě ostatní podívali ještě více vyděšeně a zmateně.

,,Dokaž to." řekla Wanda. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Dokaž, že jsi opravdu z jiného světa."

Zamyslela jsem se. Jo, to by šlo.

,,Jak chceš Wando." usmála jsem se a ona se podívala na Nat. Asi se divila, kde jsem zjistila její jméno. ,,Pokud je všechno stejně podle filmů, tak vám tady můžu povyprávět víc než vy sami o sobě víte. Nějací dobrovolníci?" řekla jsem ironicky a viděla jsem Pietra zvednout ruku. Jak chceš.

,,Taakže... Wanda je tvoje dvojče, ale ty jsi o pár minut starší. Ve 12 vám do domu hodili 2 bomby. Jedna vybouchla a zabila vaše rodiče Maximoffovi , ale druhá vám ležela přímo u hlavy. Bylo na ní napsané "Stark industries". S Wandou jste se rozhodli pomstít Starkovi, takže jste se přidali k Hydře, ale nakonec vám došlo, co Ultron plánuje, takže jste se dali k Tonymu, ale podle mě se s tím pořád vyrovnáváte. Doufám, že si teď nečteš moje myšlenky Wando a pokud jo, tak doufám, že se mnou neflákneš o zeď, když tu řeknu, že vím o tobě a Visionovi, u kterého by mě zajímalo, kde je, ale to je teď jedno. A mám dojem, že ke mě za chvilku Pietro přiběhne a v 0,001 vteřině mi vrazí, vrátí se a bude se tvářit, jakože nic. A mimochodem Pietro je v mém světě mrtvý, ale jsem ráda že ráda, že tady není." v tomhle bodě se na mě mě Wanda, Bucky, Bruce a Pietro podívali. Jen jsem pokrčila rameny.