Drarry (Pracovní název... zatím)

4. Potter Manor

Pohled Harryho

Probudil jsem se do pátečního pochmurného rána. Ležel v posteli, koukal do stropu, poslouchal déšť bubnující do okna mé ložnice. Počasí ronilo slzy za mého kolegu, který včera podlehl, teď už pro mě známému jedu.

S povzdechem jsem se posadil na kraj postele a s povzdechem si přejel dlaněmi po tváři. Dnes jsem neučil, ale na snídani rozhodně půjdu, potřebuju ho vidět, potřebuju dát vše do pořádku. Smazat tu dvanáctiletou propast, co jsem mezi námi vytvořil. Měl bych využít toho, že jsem zpět a dát dohromady i vztahy se svými kamarády, pokud o to ještě stojí.

Snídaně je až za hodinu, tak jsem vstal a šel si dát ranní sprchu. Jako každé ráno jsem otevřel ono a čekal na ranní poštu. Při tom čekání jsem si sedl za stůl a rozhodl se konečně napsat Ronovi a Hermioně.

Ahoj kamarádi,

před mého dopisu bych se chtěl velice omluvit za předešlé roky, kdy jsem se ozýval tak málo. Teďka jsem zpět, pořád toho času není na zbyt, ale chtěl bych vás požádat o shledání s vámi a o vyslechnutí. Vše se vám pokusím vysvětlit.

Pro mě jste stále nejlepší přátelé, co mám.

Těším se, až poznám vaší malou holčičku.

Snad stále váš kamarád

Harry Potter

Dopis jsem složil, dal na něj pečeť a použil ochranná kouzla proti přečtení neznámou osobou a hlavně proti dešti. Zvedl jsem se od stolu a přešel k oknu, kde na bidýlku odpočívala Coffe.

„Zlato odneseš ten dopis?" optal jsem se jí láskyplně a pohladil ji po náprsence. Podívala se po mě a pak ven, načepýřila se, oklepala, jako by mi chtěla říct, že lepší počasí jsem si fakt vymyslet nemohl. Nakonec vzala do zobáku můj dopis a vyletěla do deště.

Už jsem se chysta,l že půjdu do velké síně na snídani, když se ozvalo klepání na okno. Otevřel jsem okno a do pokoje vletěl výr, posadil se na bidýlko a čekal, až si vezmu dopis. Podle pečetě od Pastorka, výr do sebe hodil pár pamlsků a se zahoukáním vyletěl na zpáteční cestu, zavřel jsem za ním okno. Rozlomil pečeť dopisu a začetl se.

Dobré ráno Harry,

Promyslel jsem tvůj návrh o zasvěcení pana Malfoye do případu. Musím říct, že jsem si ho pořádně proklepl a s jeho úspěchy a veškerou prací co je za ním vidět, nemůžu jinak než souhlasit.

Domluv se s panem Malfoyem jak jste na tom s učením a v pondělí, nejpozději v úterý vás chci mít v kanceláři a se vším ho seznámíme. Dej mi prosím ještě dnes vědět, abych si pro vás vymezil čas.

S pozdravem hezkého dne

Kingley Pastorek

Ministr kouzel

Dopis jsem odložil do složky na stole a konečně se vydal na snídani.

Do velké síně jsem tentokrát vstoupil hlavním vchodem, pár ranních ptáčat sedělo roztroušených po velké síni, u učitelského stolu seděl jenom Draco s Nevillem a o něčem se bavili.

Neville mě zaregistroval jako první a sledoval mě neurčitým pohledem. Draco se po chvíli podíval, kam to Neville zírá a jeho pohled se zakotvil na mě. Cítil jsem jak mě sjíždí celého pohledem a bylo na něm vidět, že to co vidí se mu velice líbí.

„Dobré ráno," pozdravil jsem oba a posadil se vedle Draca.

„Dobrá ráno," řekli oba.

„Co děláte o víkendu?" zeptal jsem se. Oba se na mě nechápavě otočili. „U Merlina, co tak zíráte?"