1.kapitola

449 25 27
                                    

Nejdřív, než začnete číst bych chtěla upozornit... Příběh jsem psala před dvěmi lety, kdy mi mohlo být tak 12, 11, je to příběh malý holky, takže to neberte vážně prosím, ten pravopis, smysl příběhu, někdy něco nepochopíte, ale mazat to nechci, tak doufám, že to nějak přežijete a pěkné počtení. :) 

Laura

Ahoj, jsem Laura a pocházím z dětského domova. Mám nejlepší kamarádku Mellisu, která stojí vždy při mně. Všichni mě šikanují až na ní. No a něco o  mně. Jsem blondýna s modrýma očima a vysoká jsem 159 centimetrů. V DD (dětském domově) jsem od tří let. Vůdcem šikané je Sophia. Čenovláska, s tmavě až do černa hnědýma očima. Je jí 17, nejstarší v DD. S Mellisou jsme kamarádky od čtyř let. Je něco, jako moje sestra, kterou jsem nikdy neměla.

Mellisa

Jsem Mellisa. Všichni mi říkají Mel, ale mám jen jednu dobrou kamarádku. Tou je Laura. Všichni jí šikanujou, ale já stojím při ní. Jsem blondýna s hnědýma očima a moje výška je  163 centimetrů. Se všemi dobře vycházím, ale nejlíp s Laurou.

Sophia

Nejstarší v DD. Je to tak super, když tomu můžete vládnout a-a šikanovat mladší. Mám tu velkou partu. Je mi 17 a  167 centimetrů vysoká. Moje vlasy jsou odjakživa černé a miluju je! Oči mám tmavě hnědé až černé.

Laura

Seděla jsem na židli a povídala si s Mel. Uviděla jsem, že ke mně jde Sophia. Dělala jsem, že ji nevidím, a pak mě oslovila

''Ahoj, Lauro!''

''Ahoj.'' Odpověděla jsem jí a čekala, co se bude dít. Poslala ke dveřím Jamese a Caluma.

''Hlidejte jestli nejde ředitelka, víte co máte jinak udělat.''

''Ano, Sophi.''

''A je to tady, Lauro.'' Začala se smát.

''Nech jí bejt !'' Vykřikla na ní Mel.

''A, tak dneska budete dvě. Aspoň se pobavím.'' Shodil nás s Mel na zem a začali nás mlátit a kopat. Uslyšela jsem Jamese a Caluma, jak dělají varovné zvuky.

''Pamatujte, jestli něco řekněte ředitelce, jste mrtvý !'' Odešli od nás a pokračovalo to, jakoby se nic nestalo. Uviděla jsem jak se na nás Teress otáčí a naznačuje pusou slovo promiň. Trhla jsem sebou. A podívala se na Mel.

''Jsi v pořádku ?''

''Jo, jsem, jen jsem to nemohla vydržet a-.''

''Neres to.''

''Jo, víš že zítra by měli přijít noví adoptivní rodiče ?! Snaž se. Nechci, abys dál trpěla.''

''Ale co ty ?''

''Já to tu přežiju. Ale ty bys to nepřežila.'' Pousmála jsem se na ni.

2.Den

Mell

Ad. Rodiče přišli už v 9 hodin. Seřadili jsme se podle věku a začali si nás prohlížet. Začali se spolu bavit, a pak řekli.

''Chceme tuhle!''

Ahoj, tak toto je moje nová story na obrázku máte Lauru, Mell a Sophii. Snad se bude líbit. Hvězdičky a komentář potěší. Do komentu pište jestli se líbí. :*

I'm Fine//Completed//Kde žijí příběhy. Začni objevovat