11. kapitola

96 15 9
                                        

Děkuju za pěkné ohlasy, ale v minulém díle jsme zase zůstali na 9-ti hlasech, takže další kapitola bude za 11 hvězdiček ;) A aby jste věděli, už se přesuneme zpět do školy, takže už skončil ten zájezd, kdyby jste nevěděli ;) :

Jako každé ráno jsem se probudila se zvukem budíku, který nás všechny nutí vstávat z té úžasné prohřáté postele.

Vypla jsem budík a vstala z postele. Na sebe si vzala přichystané oblečení, což tvořily úzké tmavě modré džíny, tmavě modré Vans boty, černé tričko v potiskem Stay With Me. To vše jsem zakončila delším bílým svetrem. Došla jsem do kuchyně, kde si vzala jen jablko a pospíchala do školy. 

Vešla jsem do třídy, kde se posadila na své místo. Vytáhla si ze školní tašky učení a nakonec si pustila do sluchátek písničky. Po delší době vešel do třídy učitel, následně jsem tedy schovala mobil se sluchátky a poslouchala, jak učitel vykládá nepochopitelnou látku v matematice.

"A dost!" ve třídě se rozezněl křik učitele, doprovázený bouchnutim do lavice, kde seděl David a George, kluk který mě hodil do rybníka. Zavzpomínala jsem a dál poslouchala učitele
"K čemu tady jsem, když mě stejně všichni ignorujete a tady David s Georgem se pořád baví! Ode dneška se David s Laurou a žádné námitky!" nejdříve jsem chtěla protestovat, ale to by stejně nemělo žádnou cenu. Jen jsem obrarila oči v sloup.

"Čau," uslyšela jsem hlas vedle mě.


"Ahoj," odpověděla jsem mu bez jakýkoliv emocí. Chtěl něco říct, ale já mu do toho hned skočila.

"Jsi tu tady, aby jsi byl ticho, nevadí mi, že se semnou bavíš, ale když už tak mluv potichu a ne celou hodinu," dokončilajsem svůj proslov. Od té doby nic neřekl.

Mega krátká kapitola, ale asi tady budu dávat kratší kapitoli ;) Už se to tu zase trochu rozjidi a doufam, žetěch 11 votes dáte ;))

I'm Fine//Completed//Kde žijí příběhy. Začni objevovat