Tak nová část...po týdnu a pár dnech :) asi je takhle budu vydávat pořád. Napište mi do komentářů, co si o tomhle příběhu myslíte, budu ráda za každý komentář i hvězdičku ;) XD
"Dobře, tak jo...." Řekl nejistým hlasem a odešel si za tou svojí partou.
Vážně si po tom všem myslí, že budu v pořádku?! Jako vážně?!
Vytáhla jsem papír ze své modré tašky se zelenýma kytičkama a začala jsem psát.
Ahoj. Děkuju za lítost, ale řekla bych, že mi to teď moc nepomůže. Píšu to ve škole a vůbec nevím, co se může stát, už se mi stala jedna věc a...a myslím, že nebyla poseldní. Se Sophií jsem se tak trochu střetla. Zvládnu, možná. Uvažuju, že v téhle třídě to "zvládnu" přestávka trvá snad rok a já tu umřu. Prosím, zůstań semnou a dávej mi informace o Sophii.
Ze zamyšlení, co napsat mě vytrhl papír, už nebyl na místě...už nebyl na stole. Otočila jsem se směrem ke dveřím. Stáli tam. Parta, ve které je i Dave.
"Dejte mi to!"
"Ne, neche se mi. Je to zajmavý. Nepřežiju?! Jako fakt?!" Začal se smát.
"Dejte mi to"
"Ne, Dave, pojď se na to podívat."
"Nechceš jí to vrátit?" Zeptal se, no vysokého blonďáka, se zelenýma očima.
"Proč jako?"
"No, třeba to pro někoho má a-a je to důležitý" Pousmál se na mně
"Od kdy jsi takovej?!"
"Jakej takovej?"
"Jinej"
"Nejsem jinej, jsem úplně normální a nech mě" Odešel uraženě a zrovna zazvonilo na hodinu.
"Takže žáci. Jak už jste se mohli v listopadu dozvědět, nyní v březnu se bude konat zájezd. A ten se uskuteční za dva týdny. Oznamte to rodičům a tady dostanete papírek od Dava. Všechno tam bude napsané, co s sebou, za jakou cenu,...Takže očekávám, že pojedete" A mile se usmála.
Dave mi donesl papírek a rychle jsem ho pohledem přejela.
"Tak a můžete si vybrat jestl ibudete chtít být na pokoji sami nebo po více lidech, takže kdo chce být sám, ať se přihlásí"
Rychle jsem zvedla ruku na horu. Jako jediná. Super. Takhle to odříkala, až do čísla 5. 5 lidí na jednom pokoji.
☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆☆
Stojím h zastávky a čekáme na autobus, ano poveze nás autobus. Chybí tu jen Charlie a můžeme jet.
"A co Raphael?!" Vykřila Charlie.
"A ano, máš pravdu, ale už sem jde" Pousmála se.
"Takže, teď budu říkat vaše jména vy budete chodit sem, takže Raphael......."
"Jsme tu teda všichni, můžeme jet"
Všichni jsme nastoupili do autobusu a vyjeli.
Přijeli jsme na místo.
Omlouvám se velmi moc, ale mám toho hodně ve škole :P :'( Pište názory, káždá hvezdička se počítá jako velké díky
ČTEŠ
I'm Fine//Completed//
ActionI'm Fine. Obvyklé slovo, které všichni říkají, když něčím trpí, ale nechtějí to dát vědět světu. Tímto trpí hlavní hrdinka příběhu. Laura je 15 letá dívka, která pochází z dětského domova. Laura a Mellisa jsou nejlepší kamarádky, až do té chvíle, k...
