Dračí Princ A Jeho Princezna

Nevinná návštěva lesa

Utíkala jsem docela daleko až ke hranicím lesa. ,, Ne-nechceš na chvilku zastavit" popadá dech Luke. ,, No půjdeme do lesa" hrdě se otočila na něho. ,, Les? Do lesa nesmíme nevím proč ale tam nemůžeme" odpověděl naštvaně Luke. ,, Ale noták co by se mohlo stát v lese?"zvědavě a trošku arogantně jsem se zeptala. Povzdychne si ,, fajn ale odemně ani na krok jasný?!" Řekne vážně Luke. ,, Jasný jasný" odpovím bez toho abych ho pořádně poslouchala. Vzala jsem ho za ruku a táhla do lesa. Luke se začervenal když jsem ho vzala za ruku. ,, Tak pojď" řekla jsem mu. ,, No jo už jdu" furt drží její ruku a prozkoumává pookraj lesa. ,, Dál do lesa nejdeme buď ráda že jsem tě sem vůbec vzal" Řekl Luke aby zakecal že se červená. ,,Ale-ale fajn budem při okraji" řekla jsem naštvaně. Koukala jsem po stromech a ptáčcích. Než jsem se nadála měl  ruce vedle mí hlavy (představte jsi že jste opřený o strom). ,, Luku? Co děláš?" Řekla jsem ustrašeně. Přiblížil se k mému obličeji ,, víš Luciano na tenhle moment jsem čekal hodně dlouho a musím ti něco říct už to v sobě neudržím" řekl. Jen jsem na něho nechápavě koukala jak se víc přibližuje.,, Pravda je že jsem do tebe zamilovaný už dlouho ale nevěděl jsem kdy bude ta správná chvíle ti to říct a myslím že je to teď" koukal mi do očí a čekal na odpověď. ,, No já nevím jsme hodně blízcí a nikdy mě toto nenapadlo že se stane ..." Jak dořekla slovo něco sebou šustlo v křoví. ,, Co to bylo?" Zašeptala jsem. ,, Nevím ale drž se u mě dobře?" Řekl mi potichu. Kývla jsem a jen se přiblížila k němu. Že křoví vyskočila obluda a máchala rukama všude chtěla nás trefit ale nedařilo se jí to. Oba jsme byli potichu protože jsme přišli na to že se orientuje podle zvuku. Luke sebral trochu větší kamínek a hodil ho daleko od nás. Obluda běžela za zvukem padajícího kamínku a my jsme se mezitím schovali za vzdálené křoví. ,, Co budeme teď dělat?" Zašeptala jsem mu do ucha. Chvilku na mě koukal a pak mi přiblížil obličej jeho rukama k tomu jeho. ,, Teď mě poslouchej Luciano já ho odlákám a ty utečeš dobře" kouká mi přímo do očí. ,, Ale já" odpovím koktajícím hlasem. ,, Žádné ale prostě to udělej" řekne Luke. ,, Fajn" zaklesne jí hlava protože chtěla aby tam nezůstal. ,,. Nebuď smutná a koukni se na mě" zvedl mi hlavu a políbil mě. ,, Tak a je to toto byl tvůj dluh za tohle " usmívá se na mě ,, a teď už jdi". Rozutekla jsem se a mezitím Luke odrážel pozornost ale v té chvíli jsem nevěděla že jsem ho viděla v tom lese naposledy...