Tato kapitola bude krátká ale i tak se budu co nejvíc snažit.
Na tento den jsem se těšila. Je den mých 13 narozenin den kdy se mi splní mé přání. Bylo dokonce i hezky. Jen jedno bylo jinak než jsem si představovala, furt jsem musela myslet na tu předpověď. Nemohla jsem ji vyhnat z hlavy i kdyby jsem se sebe víc snažila. "Lili pojď máš tu dárek." volala máma ze zdola kde se chystala oslava. Seběhla jsem dolů a začala rozbalovat dárek. Byl to krásný svetr s oranžovými pruhy. Hned jsem si ho nasadila a koukla se do zrcadla. "Mami kde jsi ho vzala?" zeptala jsem se. Jamka se jen pousmala a šla do kuchyně. "Lili pojď začíná byt zima." vola na me táta. Věděla jsem že budu muset jít zase do toho lesa. Cítila jsem strach, úzkost, bolest. Jakoby me tam něco chtělo zabít. Ale nemohla jsem nic dělat táta mě čapnul a táhl do lesa. Byla už noc a já se začínala víc bát, bála jsem se mnohem víc než jindy. Najednou se mě dotklo něco slizkého, něco jako chapadlo. V tu ránu jsem viděla jak to rve otce na kusy. Potoky krve, cary masa a oblečení padaly na zem. Ta věc o které se vypraví v povídkách ta věc co zabijí nebohe lidi. Až teď jsem si uvědomila že existuje. Začala jsem plakat protože jsem věděla že moje rodina už neexistuje. Cítila jsem jak se mi zavírají víčka. Omdlela jsem.
Je mi líto ze to trvalo tak dlouho. Je tu další díl
Děkuji za vote a comm
Arigatoo:-)
