Cam mě táhl chodbou k nějakým tmavým dveřím. Sklep. Jemně jsem se ho zeptala: co tady dělám? Ten mi však neodpověděl jen mě silně vzal za ruku a schodil dolů do tmavého, vlhkého, plesnivého sklepa.
Jako první jsem spatřila v rohu u zdi matraci s lehkou přikrývkou, která byla špinavá o ušuntělá a vůbec se mi nelíbila. Co když nejsem jediná, kterou tady zavřeli?! Letmo mi tato otázka prolétla hlavou. Byla jsem nesmírně unavená tak jsem si lehla i když s nechutí ale lehla na matraci a trochu přikryla dekou.
Slunce, zahlédla jsem slunce. Záblesky slunce se mi draly do očí a já se to snažila rozehnad a zaostřit na osobu, která stála tam nahoře a mohla za mojí bolest očí.
,,No moc si nezvykej,, Řekl
,,Který ty seš?,, Řekla
Osoba ve dveřích přišla za mnou dolů. Koukala se mi chvíli do očí. Najednou jsem ucítila štiplavou bolest na mé tváři. On mi vrazil facku. Jak velký chudák to musí být aby byl schopen uhodit ženu. Než jsem se stihla rozkoukat osoba byla pryč a sní i to krásné slunce, světlo a zase ta příšerná a otravná tma. Tak jsem se rozhodla jít pokračovat v jediné činnosti která tady jde dělat ,,spát,,.
To be continue......
Dnes trochu kratší kapitola tak doufám že to nevadí.
Doufáme že se ti dnešní kapitola líbila 💘
Budeme moc rady když pro nás budete hlasovat
Love, Kimberly & Carly
