Ráno nás probudil budík. Celé ráno jsme skoro nepromluvili. Ani jeden z nás asi nevěděl kde začít. Odpoledne si ale promluvit už musíme! Jestli chce stále bydlet u mě, tak bude muset alkohol a bůh ví co ještě rozhodně omezit. Nechci aby se ze dnešní noci stala rutina.
Škola uběhla rychle. Cestou domu jsem se loudala. Domů se mi vůbec nechtělo. Věděla jsem že mě čeká rozhovor s Camem a vůbec nevím jakou jeho ,,verzí" bude reagovat. Doufám že to proběhne v pohodě.
Ale po příchodu domů jsem Cama nikde nenašla. Šla jsem se ještě podívat na zahradu. Tam jsem ale uviděla cizí postavu.
,, Co tu děláte?" zeptám se .
On se otočil a já mu konečně viděla do obličeje. Byl asi stejně starý jako já. Černé vlasy mu padaly do obličeje. Na obličeji měl zlomyslný úšklebek.
,, Hledám Cama. Prý bydlí ted' tady." odpoví.
,, Ted' tady není ,takže prosím odejdi."
,,Ne tak rychle baby. Cam tu není tak si vezmu tebe:"
,, COOOOO???"
Ale to už se přiblížil a dal mi kapesník před ústa a dál už vím jen jak upadám do spánku.
Doufáme že se ti dnešní kapitola líbila 💘
Budeme moc rady když pro nás budete hlasovat
Love, Kimberly & Carly
ČTEŠ
My Hero Cameron Dallas
Ficção AdolescenteNic jsem psát nebudu, pokud tě to zajímá přečti si to💞