O pár dnů později:
Oscar mi nabídl, ať jedu s nimi do LA. Pořád mi předkládal to, že si udělám prázdniny, že budu moct více poznat kluci , protože ti jedou taky. Vždy jsem se mu to snažila rozmluvit, ale nakonec jsem podlehla jeho opálovým očím a souhlasila jsem. Nemusela jsem říkat rodičům, že jedu na tři dny do LA a že Vánoce trávím s Oscarem a jeho rodinou. Dalo by se říct, že jsem jim byla docela i ukradená. Starali se o to, že mají vynikající práci, ale i o to, že mají dokonalou dceru, která studuje tu nejlepší školu. Vlastně jsem se tak docela osamostatnila. Celý dům byl prakticky můj. Moji rodiče ho platili a vždy mi na kreditku poslali docela slušný obnost peněz, který jsem skoro nikdy nevyužila, jen pominu to, že jsem si kupovala malířské potřeby a filmy do fotoaparátu. Sem tam jsme se viděli, ale většinou byli od rána do večera v práci nebo někde na cestách. Moji drazí rodiče se starali o zahraniční obchod značky Cartier. Naše firma měla pobočky po celém světě.
"Oscare?" promluvila jsem, když jsme byly u mě v pokoji a já si balila věci na cestu do LA. Oscar mě nevnímal. Díval se na moje kresby, které kreslim do školy. Volala jsem na něho ještě alespoň tak čtyřikrát, ale pořád jsem se nedostala k jeho pozornosti.
"Oscare!" zakřičela jsem na něho a hodila po něm, jednu z mích podprsenek, která ho strefila přímo do obličeje. Oscar ji vzal do rukou a díval se na ni.
"Tak černá, jo?" mrkl na mě. Došla jsem k němu, sebrala mu ji a hodila ji do kufru.
"Už mě vnímáš?" zeptala jsem se ho. Stála jsem kousek od něho a dívala jsem se na něj. On seděl na postely jako malé neviňátko a sledoval teď každý můj pohyb.
"Co potřebuješ má drahá?" zeptal se mě.
"Chci se tě zeptat, jestli až budeme v La, můžu jít navštívit své prarodiče. Dlouho jsem je neviděla a určitě by je má návštěva potěšila. Hlavně, když se blíží Vánoce," řekla jsem a sedla si vedle Oscara. Udělala jsem na něj ty nejlepší psí oči, jaké jsem dokázala.
"Myslím, že by to šlo" řekl a usmál se na mě.
"Dík," zakřenila jsem se a uklidila všechny moje kresby, které doteď ležely na postely.
Oscar mi pomohl s kufrem do auta. V příruční tašce jsem měla mobil, tablet, fotoaparát, peněženku, klíče od domu a můj parfém. Oscar dal můj kufr do kufru a šel si sednou na zadní sedadlo. Sedla jsem si vedle něho, zapnula jsem si pás a řidič už jel známou cestou k jeho domu. Měla jsem to už všechno zmapované. Celou cestu k němu, i celý jeho dům. Věděla jsem o každém detailu. Věděla jsem všechno o každém obrazu či fotografii, kterou měl vyvěšenou na zdi.
Z kabelky od Dior jsem vytáhla parfém a malinko jsem si s ním navoněla svetr.
"Armani?" zeptal se mě Oscar, když na něho musela vůně parfému dolehnout. Šokovaně jsem se na něho podívala. Nešlo mi do hlavy, že kluk jako on, může znát takový parfém.
"Ty jsi to poznal?" zeptala jsem se ho. Oscar se na moment na mě podíval a zaksichtil se. Nějak jsme to dál neřešily, protože jsme akorát dojely k Oscarovi před dům. Vzal můj kufr a oba jsme šly k němu do domu. Hned jsem šla do jeho pokoje a skočila na postel. Rozplácla jsem se na ní, jako když hodíte plastelínu na zeď. Jen tak jsem tam ležela a čuměla do stropu jak magor. Oscar ke mně přiběhl a doslova na mě skočil.
"Au, ty magore!" okřikla jsem ho, když mi loktem vrazil do žeber. Oscar se mi omluvil a následně jsme se začaly smát. Oscar mě na mé poraněné místo začal líbat. Sundal mi svetr a nechal do odletět někam pryč do pokoje. Přešel na klíční kost, před krk až k mojim rtům. Oscarovo ruce bloudily po celém mém těle. Dostaly se až k lemu černých legín. V ten okamžik se mi vybavily veškeré vzpomínky na můj první a bohužel nepříjemný sex. Vybavil se mi obraz slizského Maxe, jak se nademnou sklání. Jeho síla převyšuje tu mou a já jsem jenom jeho malá oběť.
