Tajemství(Tododabi) Upravuje se

👑1.👑

,,Máš všechno zabalené"zněl hlas mojí mámy po celém obýváku. ,,Jo mám neboj"řekl jsem a vydal jsem se směrem ke dveřím. Zamknul jsem a šel do výtahu za mámou. ,,Musíme si pospíšit. Dole na nás čeká odvoz."řekla rázně a zmáčla tlačítko přízemí. Zavřeli se dveře a já najednou začal pociťovat lítost. Bude mi to tu chybě. Vyrůstal jsem tady a moje máma mi řekne že se stěhujeme. Nechtělo se mi tomu věřit.

Když jsem vyšli z výtahu namířili jsme si to rovnou před východ. Když jsem stáhnul na kliku nohy mi ztěškly. Nemohl jsem s nima hnout. I když jsem od tud každé ráno vycházel ze školy a odpoledne zase zpátky. Ale uvědomil jsem si že tudy jdu naposled. Je to divný pocit jít pryč z místa kde jsem vyrůstal. Ale nechci o tom moc přemýšlet jinak se rozbrečím. Vyšel jsem ze dveří a koukal na auto mého nového "táty". Musím uznat že má hezké auto. Nasdnul jsem si do auta, zapnul si pás, vzal si sluchátka a zapnul si nějakou písničku. Pak jsem usnul.

Vzbudilo mě mámy poklepání na rameno. Kouknul jsem na ní nechápavě. ,,Už jsme tady broučku"usmála se na mě. Vyšel jsem z auta, otevřel dveře a šel si do kufru pro věci. Vzal jsem si svoje kufry. ,,Chceš pomoct?"ozval se za mnou hlas kluka, který mě vlasy bíle zbarvené.

,,Ne díky. Zvládnu to sám"odsekl jsem. Najednou mi vzal jeden kufr a bez jediného slova vešel do domu. Byl to krásný dvoupatrový dům. Když jsem vešel dovnitř strnul jsem. Bylo to krásně zařízené. Všude moderní nábytek. ,,Potáhněte dolů" zařval Endeavor. Přiběhl jeden kluk. Byl červenovlasý. Bílovlasej seděl nejspíš v obýváku. Nevím co to bylo za místnost. Endeavor vzal mojí mámu za ruku. A začal mluvit ,,Kluci kde je Fuyumy?". ,,Nevím, šla nejspíš na kroužek" řekl bělovlásek. ,,No dobře. Takže tohle je Natsuo"ukázal na toho belovlasýho ,,tohle je Nasuki" ukázal na bílovlasýho kluka. ,,A jediné děvče, které tu bylo něž jsem přišla tvoje mamka, je Fuyumi". ,,Jo kluci tohle je Rei Todoroki a tohle je její syn Shoto Todoroki" pokračoval s představováním. ,,Počkat a kde je Toya?". ,,Nevím asi je venku s kamarádama". ,,Aha takže ti je představím pak, nooo...". ,,Dobře. A kde mám pokoj?"
,,Nahoře v patře. Nasuki tě doprovodí"

,,Takže kolik ti je..."řekl nervózně. ,, Shoto, jmenuji se Shoto a je mi 16. Kolik tobě?''. ,,Taky 16". Aha takže je stejně starej. Panebože asi s ním budu chodit do třídy.

,,Tak jsme tady"otevřel bíločervené dveře a hned jsem vykulil oči. Ten pokoj je velkej. Vešlo by se tam asi tři lidi. Uprostřed pokoje byla "manželská postel"(myslím tím takovou tu velkou pro dva).

,,Ok, tak už vypadni, potřebuju si vybalit"už jsem za sebou táhnul Nasukiho.

,,Dobře jo a v šest je večeře"s těmi slovy vyšel ze dveří.

Začal jsem si vybalovat. Asi po půl hodině jsem se kouknul na mobil. ,,Ty vole za pět minut musím být dole". Rychle jsem seběhnul dolů do kuchyně. Samozřejmě to bych nebyl já kdybych si nerozbil pusu.

Přistoupil jsem ke stolu u kterého seděl Nasuki a nějaká holka s bílými vlasy s červeným melírem.

,,Ahoj, ty seš ten nový. Já jsem Fuyumi, moc mě těší"natáhla ke mě ruku.

,,Jo ahoj já jsem Shoto"potřásl jsem si s ní jemně rukou.

,,Čau děcka, nevíte kde je Toya, nezvedámi telefon"řekl Endeator.

,,Před chvilkou šel do pokoje si lehnout. Musím uznat že hodně smrděl po alkoholu"řekla s úsměvem ta holka. Pořád si nepamatuju jméno.

,,Dobře tak se de jíst"sednul si ke stolu ,,Natsuo ke stolu, ihned"zařval do prázdna.

,,Už jsem tady. Promiňte mi že mi to dlouho trvalo"přiběhl zadejchaný bělovlásek. Sednul si ke stolu hned vedle Nasukihi. A já seděl naproti Fuyumi.

Mamka začala nosit jídlo na stůl a tak jsme se pustili do jídla.
__________________________________

Po jídle jsem šel do pokoje si lehnout. Hned jsem usnul.

Tak tohle je první kapitola. Vím že moc nedává smysl ale časem to bude dávat větší. Doufám že se vám líbila tahle kapitola a jsem ráda za každou rostomilou ⭐.

Váš Alex❤️