Životní role

Billy Elliot

1.12. 2007
Držela jsem mamku za ruku. Blížily jsme se ke velkým zdobeným dveřím divadla. K mému snu zbývalo už jen pár kroků. Jen pár malých krůčků.
Přede dveřmi jsem její ruku pustila. S hlubokým nádechem a výdechem jsem je se skřípotem otevřela. Mísil se ve mě pocit radosti s pocitem nervozity, která stoupala bleskovou rychlostí. Srdce mi bilo jako ještě nikdy. Moje první divadelní hra.
V hale už čekalo pár lidí nebo, abych byla upřímná, dětí. Řekla bych, že všichni měli podobné pocity, jako já.
Za chvíli k nám přišel pán, byl tak ve středních letech, a hned nás začal vítat a dávat nám instrukce.
Potom jsem se už jen rozloučila s mamkou a odešla za doprovodu ostatních dětí na jeviště. Tam jsme již dostali scénáře.
Já dostala roli malé baletky a dcery paní Wilkinsonové, Debbie. Stejný scénář dostaly ještě dvě další sympatické holky, se kterými jsem se hned spřátelila. Jmenovaly se Scarlet a Megan.
I všichni ostatní dostali svoji roli, ale mě nejvíc zaujal chlapec který dostal roli Michaela, Billyho nejlepšího kamaráda. Myslím, že se jmenuje Tom. Příjmení si, ale už nepamatuju.
Zbytek dne se nic moc nedělo. Akorát jsme si prošli divadlo a přečetli scénáře.

28.7. 2008
,Aaaaaaaa' pomyslela jsem si.
Dnes je naše první premiéra, a já jsem na ni byla vybraná.
Jsem strašně vystresovaná, ale taky se už moc těším. A navíc je super, že hraju s Tomem. Teď už dokonce vím i jeho příjmení, Holland.
Od prvního dne, kdy jsem ho spatřila jsme se začali bavil a postupem času se z nás stali dobří přátelé.
Po premiéře
Premiéra dopadla skvěle. Z pódia jsme odcházeli s hlasitým potleskem nadšených diváků. V zákulisí jsme se začali všichni objímat, vládla zde dobrá atmosféra.

1.8. 2008
Uběhlo jen pár dní po našem velkém úspěchu, a my začali znovu zkoušet. Jakmile jsme za hlasitého vybavování vstoupili na pódium, kde před pár dny proběhl jeden z mích nejkrásnějších dnů v životě, začal k nám mluvit náš hlavní choreograf.
„Čau děcka, chtěl bych vás moc pochválit za tu premiéru." pochválil nás. Přitom se mu na obličeji vykouzlil úsměv od ucha k uchu.
„Také bych chtěl říct, že nastane malá změna." řekl a na chvíli se odmlčel.
„Do role Billyho obsadíme ještě Toma Hollanda." dořekl svou myšlenku. Všichni, včetně mě, začali tleskat. Byla jsem strašně nadšená.
Po zkoušce jsem přišla za Tomem a pogratulovala jsem mu.
„Moc děkuju. Už se těším na naše společné scény." odpověděl s velkým úsměvem na rtech.
„Já taky." odpověděla jsem. Přitom jsem cítila, jak se moje tváře začínají zbarvovat do červena.

8.9. 2008
Po několika zkouškách byla Tomova premiéra v roli Billyho. Jsem strašně ráda, že jsem s ním mohla hrát. A hlavně, že jsem k němu byla přiřazena, což znamená, že pokud se mi nebo jemu nic nestane, tak budeme hrát všechna představení spolu. Víte, začal se mi trochu líbit. Ten jeho roztomilý obličej je ta nejroztomilejší věc, kterou jsem kdy viděla. Také je moc šikovný, umí moc dobře různé akrobatické kousky. A to nejdůležitější, je to člověk se srdcem na správném místě.
Roli Debbie jsem si za poslední dobu hodně oblíbila. Řekla bych, že mi hodně sedla. Divadlo je taky dokonalé. Tohle je práce, kterou bych se chtěla v životě živit. Tahle práce mě naplňuje už teď, a to jsem teprve na začátku.