Adrien: ta holka do mě vrazila. Nevěděl jsem co se děje. Tak jsem běžel za ní. Vběhla na silní když vtom se ze zatáčky vyřítilo auto strčil jsem ji na stranu, ale ona mě strčila tak silně že to poslední co si pamatuji byla. Bolest. Tma. Najednou se předemnou objevila ta dívka co mě nazvala blonďatou palící a pravila„ moc se omlouvám za moje chování, ale musíš mi pomoct“ Chtěl jsem jí něco říct. V tom jsem slyšel pípající přístroje a culík. Otevřel jsem oči ale hned je zase zavřel podle toho co jsem poznal byl jsem v nemocnici. Podíval jsem se na tu dívku vedle mě „ c-o ta-d-y dě-lá-š“ ona se na mě podívala a já se udivil „ a odkdy m-aaš modré oči “ divně se na mě podívala. „ promiň“ řekla. Už to nebyl ten hrubí hlas tenhle byl jako od anděla. „ já jsem snad v nebi“ ona se uchechtla „ spíš v pekle“ a nahodila výraz týraného dítěte „ jak to myslíš. Ale když se na mě podívala, tak její oči už nebyli azurově modré. Byli zelené. Jako mají kočky. „ jak to...“ „ radši půjdu nechci ti znovu ublížit“ vstávala, ale já ji zachytil jemně za zápěstí. „ Než jsem se vzbudil zdálo se mi něco jako sen. Byla si v něm ty a říkala si něco jako. Omlouvám se, ale musíš mi pomoct“ zase se na mě podívala tím smutným pohledem „ už musím“ jo a ještě něco“ podíval jsem se na ní „ neměl by si to řešit. Stejně mi nedokážeš pomoct“ s těmidle slovy odešla.
Ahoj všichni, zde je dnešní kapitola. Doufám že se vám líbí. Kdyby ste se chtěli zeptat na něco ohledně příběhu napište do komentářů nebo soukromého chatu.
Vaše Lady_Mari_Bug🐞🐈
ČTEŠ
Zlomené srdce bolí, přátelé💔
De TodoStalo se z ní monstrum. Kvůli Lukovu má Marinette úkol zničit všechny co jí začnou bránit v ničení lásky. Zlomené srdce je velice bolestivé. Příjdou na její minulost? Nebo se bude trápit dál? Užíjte si příběh🥰🧟♀️ Je můj první! Berte na to ohled♥️...
