Smokescreen's little sister [Transformers Prime FF]

6.kapitola

Z pohledu Whitelin

Už dokážu zvedat ruce. Co Ratchet odešel, začala jsem sama trénovat pohyb. Ne, ještě nechodím, ale snažím se alespoň zvedat ruce.

Můj lak už je zase jako dřív, ve své bílé barvě, s trochou modré, jako by se mi nikdy nic nestalo. Žádné rány ani škrábance, prostě zase já. Takhle jsem naposledy vypadala před.... vlastně ani nevím, před kolika měsíci, či léty.

Trénovala jsem si pohyb rukou, když jsem z chodby zaslechla kroky. Trochu mi to připomínalo, když jsem byla uvězněná. Nejdřív kroky, potom odemčení dveří a následné.... mučení.
Nad těmihle vzpomínkami jsem se otřásla, nebylo to nic příjemného. 

Dveře do opravny byly otevřené, vlastně, až teď jsem si všimla, že tu nejsou dveře. Z chodby šel vidět stín. Ten stín obtahoval postavu těla toho, koho mám nejradši. Usmála jsem se a čekala, až uvidím tu nejmilovanější tvář mého bratra.
A opravdu, do opravny vešel můj bráška! Hned jsem si všimla, že má jinou barvu laku.

Tak tohle bylo to zařizování, kvůli kterému jsi mě tu nechal? Jak jinak...

Jeho lak byl teď modrožlutý s trochou bílé. Ta barva mu strašně slušela, že bych si taky v budoucnu nechala změnit lak? Neeeeee.
Bílá barva s trochou modré mi vyhovuje nejvíc.

,,SESTŘIČKO!'' vykřikl a běžel k mému lůžku.

Uchechtla jsem se. Někdy jeho reakce jsou krapet... přehnané. No dobře, hodně.

Doběhl k mému lůžku. Dívali jsme si navzájem do optik, v jeho optikách jsem spatřila radost. On viděl to samé.
Jakmile si sedl na kraj lůžka ke mě, skočila jsem přímo na něj. Hlavu jsem si opřela o jeho podvozek (hruď) a tiše oddechovala.

Objetí mi oplatil několikanásobně, přiznávám, ten jeho stisk byl tak silný, až jsem měla pocit, že mi prasknout obvody. To teď ale odmítám řešit.
Něžně mě hladil po zádech a hlavu si opřel o vršek mé hlavy. Tak moc mi chybělo jeho objetí, jeho přítomnost.

Teď si možná říkáte, že takový sourozenecký vztah je možná až moc přehnaný, že takové věci by spíše dělali přítel s přítelkyní. Ale my jsme se měli vždycky rádi (sourozenecky!).

Po několika minutách jeho stisk malinko povolil, ale stále jsme se objímali, nechtěli jsme se navzájem pustit. Po tak dlouhé době se není čemu divit.

,,Promiň mi to sestřičko, opustil jsem tě. Zklamal jsem.'' zašeptal.

,,Smokey, to nebyla tvoje chyba. Kdybys byl na mém místě a já na tvém, řekla bych to samé, co ty a ty bys řekl to samé, co teď já tobě.''

Nemusím se ani odtáhnout a vzhlédnout, abych viděla, jestli se usmívá, nebo ne. Já jeho úsměv cítila.

,,Což mi připomíná, jak dlouho... jsem...''

 ,,5 let.'' ani jsem nestihla otázku dokončit.

Zalapala jsem po dechu. 5 let?! Z tohoto zjištění se mi začalo dělat špatně. Zamotala se mi hlava...

Z pohledu Smokescreena

,,Což mi připomíná, jak dlouho... jsem...''

,,5 let.'' nemusela tu otázku říct celou, odpověděl jsem hned.

Šlo vidět, že ji tahle informace vyvedla z míry. Její ruce odpadly z mých ramen, kde je měla celou dobu objímaní umístěné a celé její tělo začalo padat zpátky na lůžko.

Naštěstí jsem stále měl své ruce za jejími zády, tudíž nemohla spadnout. Omdlela.
Opatrně jsem ji položil zpátky na lůžko. 

,,Všechno bude dobré, sestřičko, už nedovolím, aby se ti stalo něco podobného.'' zašeptal jsem a pohladil ji po tváři.

Bez varování do opravny vtrhl Ratchet.

,,Smokescreene, Optimus se vrátil!''

Povzdechl jsem si, znova ji musím opustit, dneska už podruhé. 

,,Vrátím se.'' řekl jsem, aby to Ratchet neslyšel a běžel s doktorem do hlavní místnosti.

Z pohledu Ilyry

Ratchet se Smokem přiběhli z opravny a Ratchet se okamžitě ptal Optima, který se zrovna vrátil.

,,Optime, našel jsi energon?''

,,Ne, ale objevil jsem něco jiného.'' hned na to na stůl položil.... ne, to snad není možné!

A jako by Ratchet mou větu vyčetl z hlavy, zeptal se úplně na to samé, ,,to snad není možné'' a šel blíže ke stolu.

,,Co je to?'' zeptal se Jack, stojíc na železné ploše.

,,Prastaré pozůstatky.... Predacona.'' vysvětlil Optimus.

,,Ač stále nerozumím tomu, jak se tato lebka dostala na vaši planetu, její přítomnost nám prozrazuje mnohé o Predaconovi, kterého na nás v minulých dnech poslal Megatron.'' zauvažoval Ratchet.

,,Toho drako-bota, co šel k ledu?'' ptala se Miko.

,,Až na to, že Predaconi vyhynuli už dávno, před...'', Ratchet se zasekl počítáním.

,,Dávno před našim druhem na Cybertronu.'' doplnil ho Smoke.

,,Jako dinosauři na Zemi'', řekl překvapeně Raf.

,,Takže když jste potkali Predacona, je to, jako kdybychom my spatřili tyranosaura.'' přidal se Jack.

,,Takže teda spíš dino-boti.'' doplnila Miko.

,,Ne tak docela.'' vyhrkla jsem.

,,Úplně jiný druh.'' přidal se Bulkhead.

,,Jelikož se Megatron začal náhle zajímat o hledání prehistorických koster. A nedávno se do jeho decepticoních vrátil jistý vědec....'' Optimus to dořekl za Ratcheta.

,,...dá se usuzovat, že Shockwave svou nestvůru naklonoval z podobného nálezu.''

,,A Megatron teď chce naklonovat další.'' řekl otec.

,,Vážně si myslíš, že se dutohlav spokojí jen s jednou obludou?'' ptal se Jackie.

,,Co když nás čeká válka s nestvůrami?'' dodal Bulkhead.

,,A jestli Shockwavovi v jeho laboratoři k naklonování Predacona stačí jediné vlákno CNA...'' Optimus znova doplnil Ratchetovu větu.

,,...pro zplození klonů tohoto Predacona už má vše potřebné. Autoboti, musíme se stát lovci nestvůr.''

,,Ale jedna věc tu pořád nehraje'', začal Smoke, ,,Predaconi vyhynuli na Cybertronu, takže co dělají jejich kosti tady?''

,,To brzy zjistíme.'' promluvila jsem.

Z pohledu Whitelin

Tak já byla uvězněná 5 let? 5 LET?! Co si o tom mám myslet? To jsem vážně ten čas až tak moc nevnímala? No, to jsem fakt dobrá...

Smokey zase odešel. Nevyčítám mu to, jistě má i jinou práci, než mě hlídat. 

Zítra se pokusím znovu o chůzi, alespoň, takhle to řekl doktor. Doufám, že se nebudu učit chůzi úplně od začátku, jako malé sparkling. Hloupost! V ledové pustině jsem i přes svůj tragický stav byla schopna udělat pár kroků!

Ale teď jsem už zdravá, teď už půjde vše hladce. Doufám...