Tichý výkřik [Transformers Prime FF]

14.kapitola

Z pohledu Ilyry

Nikdy bych neřekla, že se mi bude stýskat tak moc. Od doby, co jsem utekla, z derm mi neuniklo ani jedno slovo. 

Zajímá mě, jak se všem vede. Jestli se můj otec trochu vzpamatoval. Jestli je Whitelin už líp. Jak se mají děti. Jak jde autobotům získávání Predaconích kostí a další.

Právě sleduji východ slunce. Ta vlna tepla mi dělala tak moc dobře. Se zavřenými optiky jsem vnímala to teplo. Teď bych si moc přála, aby tu můj otec přišel, sedl si vedle mě a prožíval tu krásnou podívanou na slunce se mnou. Vždyť on chodí ven jen na mise nebo když přechází do své lodě. Jednou se z toho může zbláznit, proto neustále chodím ven bez jeho svolení.
Je dobré se někdy trochu vodvázat, no ne? Nechápu, proč hned vyšiluje kvůli mému náhlému opuštění základny, přece...kam myslel, že jsem jela? Za decepticony? Pche... myslím, že mě zná dost dobře na to, aby věděl, že bych to nikdy neudělala.

Nejsem žádný jeho poslušný vojáček, abych ho žádala o svolení opustit základnu... já jsem jeho DCERA! A v tom je sakra velký rozdíl!

Slunce už vyšlo úplně, paprsky plně osvětlily můj úkryt, musím pevně doufat, že dneska tudy můj otec neproletí.

Z pohledu Whitelin

Od té události s temným energonem uběhlo šest dní. První tři dny mě Ratchet nutil zůstat na lůžku, aby se ujistil, že už jsem plně v pořádku. Sonja mě však z toho vyléčila úplně. Moc jsem ji děkovala za pomoc.

Čtvrtý den jsem začala se svým bojovým výcvikem na základně. Jak se ukázalo, i když jsem plně zbavená temného energonu, schopnost boje, který jsem projevila v boji s druhou entitou Megatrona, mi zůstala. Dá se teda říct, že nejsem v boji úplný začátečník, spíše mírně pokročilý.

Bulkhead mě učí boj pěstmi, Bumblebbe mě učí střílet z blasterů, Arcee mě vždy testuje, co všechno jsem se naučila tím, že mě vyzve na souboj. Se Smokeym jsem trénovala pouze jednou. Byl supl za Bulkheada.

A aby toho nebylo málo, od té události mě Smokey nespustil z dohledu. Kam jdu já, tam jde i on. Ze začátku mi to nevadilo, ale dneska? Dneska mi to už leze na obvody nebo na nervy jak lidé říkají.

Další věc, Ultra Magnusův postoj velení má velmi špatný vliv na tým. Nevím, jestli za to můžou jeho vojenské zvyklosti ještě ze Cybertronu nebo jestli si vybijí vztek za Ilyru. Už je pryč nesmírně dlouhou dobu. Snad jí nic není.

Zrovna teď stojím opřená o zeď se zkříženýma rukama na podvozku a sleduju, co se tu všechno děje. Smokey pracoval kousek ode mě u počítačů. Sem tam se po mě ohlédl.
Ratchet zrovna pracoval na syntetickém energonu. Vzorec syntenu je totiž neúplný.
Z ničeho nic se objevil velitel a přešel k Ratchetovi.

To zas bude...

,,Doktore? Jak probíhá testování syntetického energonu?''

,,Dělám co můžu, veliteli, ale jsou tu omezené technické prostředky.'' odpověděl Ratchet.

,,Uvědomuješ si, že náhradní energetický zdroj je klíčový pro naše přežití?''

Už se ani nedivím, že Ilyra utekla. To jeho neustále kontrolování, jestli všichni dělají to, co mají, by mě dohánělo k šílenství. No a divím se? Velitel a Ilyra cestovali svou lodí spolu a ona musela poslouchat jeho kecy celé roky.

,,(Uchechtnutí) Věř mi, Ultra Magnusi, že nikdo si není naši kritické situace vědom tak jako já.''

Velitel hodil po Ratchetovi lhostejný pohled, než nakonec řekl: ,,Hm, jistě.'' poté obrátil svou pozornost ke Smokeymu, Arcee, Bumblebeemu a Bulkheadovi. ,,Lovci nestvůr! Mohu vědět, proč nejste v sektoru 305 a nehledáte Predaconí kosti?''

Arcee se narovnala a odpověděla. ,,Protože jsme se právě vrátili z průzkumu v sektoru 304.''

Bulkhead si odkašlal, aby upoutal velitelovu pozornost. ,,Abychom vyplnili hlášení, podle protokolu, veliteli... pane.''

Na to velitel pouze lehce přikývnul.

Těžké dunivé kroky, přicházejíc ode dveří, vedoucí do základny, upoutaly moji pozornost. Byl to Wheeljack a byl celý pokrytý chladící kapalinou.

A jak jinak, velitel se opět vyptával. ,,Vojáku, nevzpomínám si, že bych ti povolil opustit základnu.'', ou, možná už vím, proč se Ilyra bojí vrátit se zpátky.

Jackie setřel trochu té kapaliny ze sebe. ,,To proto, že neudělil, pane.''

,,Proč jsi celý od chladící kapaliny?'' zeptal se velitel.

,,Nooo... upravoval jsem motory ve tvé lodi (znovu si setřel chladící skvrnu), tah motorů by teď měl být vyšší o 10%''

Než velitel stihl něco říct, z venčí jsme všichni zaslechli velmi známý zvuk. Optimus. Přistál a sklopil křídla (pozn. autora: nevím, jak jinak to nazvat, nezlobte se XD) a vstoupil na základnu.

,,Vítej zpátky.'' zvolal Ratchet.

,,Optime! Ještě, že ses vrátil!'' křičeli všichni a šli blíže k němu...teda, kromě velitele.

,,Veškeré aktivity decepticonů utichly, obávám se, že Megatron již získal všechny potřebné vzorky k tomu, aby - '' odmlčel se a podíval se na velitele, stojíc kousek dál od nás. ,, - naklonoval svou armádu.'' dokončil větu.

Všichni se vrátili do práce. Já se vrátila ke stěně, o kterou jsem se znova opřela. Co mě udivilo bylo to, že velitel stál u okna a díval se ven. 
Přemýšlela jsem, jestli mám jít za ním a promluvit si nebo nechala velitele velitelem. Pocit jménem soucit se ve mě probudil a já se rozhodla s ním promluvit.

Odlepila jsem se od stěny a šla k němu blíž. Věděl o mé přítomnosti, ale neotáčel se.

,,Veliteli? Jste v pořádku?'' zeptala jsem se opatrně.

Podíval se na mě. Z jeho výrazu jsem nedokázala vůbec nic vyčíst, žádná emoce, žádná konkrétní odpověď. Byl zticha.

Zauvažovala jsem. Takhle se nikdy nechoval...něco ho musí velmi trápit. Jediné, co mě napadá...

,,Jde o vaši dceru?'' nechci, aby vybuchl vzteky, musela jsem si dávat pozor na to co říkám.

Odpovědi jsem se nakonec dočkala. ,,Nejde jen o moji dceru... ale ano.'' má problém s velením, ale větší starosti si dělá o ní... že by začal chápat, co je to rodina? ,,Už je pryč moc dlouho, začínám si myslet, že od nás utekla.'' praštil rukou do parapetu. Poprvé jsem u něj viděla náznak zoufalství.

Má hlava klesla. Vím zcela přesně, o čem mluví. ,,Pane, vím, jak Vám je, i já strávila dlouhou dobu bez toho, na kom mi nejvíce záleží (ohlédla se ke Smokeymu. Na krátkou chvilku se Magnus podíval tím samým směrem). A obávám se, že vím, proč Vás opustila.''

Velitel kývl hlavou. Chtěl, abych pokračovala. ,,Nechci Vás tím urazit, ale myslím, že za to může Váš přístup..'', velitel se zamračil. ,,Kdy naposledy jste s ní mluvil o samotě, co jste přistáli na Zemi?''

Šlo vidět, že se zamyslel. Neodpověděl.

,,To jsem si myslela. Opustila Vás kvůli Vaší rodičovské nevědomé nedbalosti.'' vůbec si neuvědomuju, že má slova znějí velmi drze.

Rozčíleně zavrčel a já z instinktu uskočila a zvedla ruce. 
S Ilyrou jsem zatím nikdy nepromluvila ani slovo a nevím o ní skoro nic, nemám právo ji nebo velitele takhle soudit. Ale věděla jsem, jak Ilyře je...smutno, úzkostně, zdrceně a zklamaně...všechno dohromady. Podle všeho, co mi řekli Smokey a Sonja, vůbec si navzájem nenaslouchají. Ultra Magnus po přistání na Zemi se dočasně ujal vedení autobotů a teď se jen zajímá o Predaconí kosti, ale...zapomněl na svou dceru. Velitel nechápe, že to jeho dceru zraňuje. Že jí to bolí. Každá dcera chce trochu pozornosti od svého rodiče! 

Beze slova jsem se otočila a šla zpátky ke stěně. Nechci ho rozzlobit ještě víc než je teď.