Smokescreen's little sister [Transformers Prime FF]

16.kapitola

Moje orientační smysly mě dostaly do míst, kde Predacon byl. Ale kde je Optimus? 
Predacon stál před mým otcem, který naopak ležel na zemi, levou rukou si držel své zranění, opravdu mu chyběla pravá ruka.

,,To je tvůj konec.'' řekl ten Predacon a chystal se mého otce zabít svými drápy.

,,NE!'' vykřikla jsem a začala po něm střílet.

Neskolilo ho to k zemi, je velmi odolný, pouze pod náporem výstřelů zakolísal, moje pistole je úplně k ničemu... ale nějak jeho pozornost odvést musím!
Otočil se mým směrem a zavrčel. Jeho zlaté optiky byly plné zuřivosti a obludnosti. Nebudu lhát, děsilo mě to.

Rozeběhl se proti mě. Pistoli jsem si připnula k pasu, tasila meče a taky se proti němu rozeběhla. Oproti němu jsem úplný drobeček, sahám mu sotva po pas. Hned mi bylo jasné, kdo vyhraje, ale potřebuji získat pro Optima čas, aby sem přiletěl a vzal mého otce a Jackieho do bezpečí. Co se stane se mnou, to mě nezajímalo.

Vytrhl mi meče z ruk a praštil mě pěstí do břicha takovou silou, až jsem přeletěla na druhou stranu od místa, kde Predacon byl. Důsledkem toho, že jsem narazila plnou silou do kamenné stěny, pár kamenů se na mě svalilo. 
Jeden velmi těžký balvan mi spadl na nohu a já ji nemohla vyprostit. Zasekla jsem se...

Vzpírala jsem se a snažila vykroutit nohu ven. Překvapivě, nešlo to.

Unaveně a strastně jsem otočila hlavu k otci, díval se přímo na mě. Nemračil se, jak jsem u něj čekala, v jeho optikách jsem viděla úlevu, strach a pochopení. Slabě jsem se usmála a znovu vzhlédla na Predacona, blížícího ke mě.

,,Snadná kořist.'' napřahoval ruku a chystal se ukončit můj život.

Z instinktu jsem zavřela optiky a psychicky se připravovala na spojení s Prajiskrou... to se ale nestalo.
Místo toho se ozvaly další zvuky boje. Optiky jsem znova otevřela a podívala se, co se děje. 

Optimus přiletěl v poslední chvíli!

Odrazil ho pryč ode mě. Predacon proboural pár balvanů a skončil na zemi. Optimus pomocí kulometu zastavil Predacona v pokusu postavit se zpět na nohy, nyní byl pohřben pod hromadou kamení. Ale ne na moc dlouho, brzy se vyhrabe. 

Obrátil svou pozornost na mě.

,,Vysvětlím to, Optime.'' zakašlala jsem a sykla bolestí.

,,Všechno mi vysvětlíš později, Ilyro. Teď se musíme odsud dostat, vylez mi na záda.'' rozkázal, jakmile odvalil balvan, který věznil moji nohu.

Ze začátku jsem to nepochopila, proč na záda, ale pak mi došlo, že mu nic jiného nezbývá, protože mého otce a Jackieho bude držet pod pažemi.
Uposlechla jsem, i když mi to připadalo trochu trapné.

Když jsme se všichni drželi, Optimus vzlétl a letěli jsme ven z dolu s Predaconem za patami. 
Když jsme byli venku, Ratchet nám otevřel pozemní most. Optimus s námi do něj vletěl, právě včas, než nás zasáhl ohnivý dech Predacona.

Jakmile jsme byli na základně, ihned jsem se Optima pustila a snažila se zklidnit. Bumblebee a Arcee u mě hned byli a podepřeli mě. Bee si všiml mé nohy.

,,¨Co se stalo?¨'' zeptal se mě Bee.

,,Predacon... můj otec.'' zmateně jsem koktala, při tom nárazu do stěny jsem se musela praštila do hlavy, nevěděla jsem co říct dřív, bolesti mi zmátly myšlenkové pochody.

Ratchet byl hned v pozoru a šel mému otci pomoct. Já seděla na jedné z beden a vysvětlovala Optimovi a všem co se stalo a proč jsem utekla. Byla jsem ráda, že můj otec byl v mdlobách, nechtěla jsem, aby slyšel, jak se tam emocionálně projevuju. 

Optimus mi řekl, že si s otcem promluví, až mu bude trochu líp. S radostí jsem to přijala, zas ale jsem nepobrala, jaktože mi ještě nedal trest. 

,,Jak zní můj trest?'' na výcviku na Cybertronu bylo zvykem, že ten, kdo neuposlechl rozkaz, dostal trest. Většinou to byla elektrická rána do celého těla. Naštěstí, zdravotně to nikomu neuškodilo, byla to pouze bolest, trvající několik sekund.

,,Ilyro, prokázala jsi velkou vytrvalost a odvahu říct nám pravdu. Zachránila jsi Ultra Magnuse a bojovala o jeho život..'', řekl, ,,a proto tě nepotrestám''.

Pochvala od Optima... to je něco, co se vám nestane každý den. 

- 

-

-

-O 1 hodinu později-

Setmělo se. 

Sklesle jsem seděla vedle Optima (který stál) s jednou zkřivenou nohou a čekala spolu s ním, až se můj otec probere. Ratchet mu mezitím opravoval rozdrcenou ruku. Jelikož máme omezené vybavení, obávám se, že jeho budoucí nová končetina nebude moc dobrá.

Začínal se probouzet, konečně. Prvně se podíval na mě a na Optima a pak k Ratchetovi a jeho zranění.

Povzdechl si.

,,Ratchet se o tebe dobře postará.'' řekl k němu Optimus.

,,Magnus se rval, jako wrecker.'' promluvil Wheeljack, který si křečovitě svíral pravou rukou své bolavé místo na levé paži.

,,Optime, jak jsme spolu mluvili, co může být lepšího, než armáda?'' ehm, halo? To si mě nevšímáš?

,,Jistý lidský koncept, který jsem poznal zde na Zemi.'' odpověděl.

Magnus nadzvedl obočí (pozn. autora: nebo nevím co XD).

,,Rodina.''

S tímto slovem jsme se všichni shromáždili kolem mého otce, čímž jsme mu potvrdili, že je to pravda. Rodina se o sebe stará a navzájem se nezraňujeme. 

On po tom slovu ''rodina'' otočil hlavu mým směrem. Nervózně jsem se na něj usmála, nevím, jak se mám kolem něj v momentální situaci chovat, mohl být stále naštvaný z mého ''nepovoleného opuštění základny''.
Ale k mému překvapení... trošičku se usmál.

To se jen tak nevidí...

Z pohledu Whitelin

Všichni jsme opět pohromadě, posledních 10 autobotů... no dobře 9 a půl, nevím, jestli bude schopný bojovat pouze s jednou rukou. Jasně, Ratchet určitě něco vymyslí, ale kdo ví, jestli si na svou novou budoucí končetinu zvykne.

Ilyra se na něj smutně usmívala. Bylo mi jí líto, tolik se o něj bála, přesně takhle se cítil Smokey, když jsem ještě ležela na lůžku.
Snad se jejich rodinný vztah trochu zlepší...

Ratchet uvedl velitele do stáze, zítra chtěl začít s montováním jeho nové končetiny, bude to spíš takový ''dráp''. Ratchet se teď musel zaměřit na Ilyru a její nohu. Ošetřil ji rány a na nohu ji nasadil zpevňující ortézu, se kterou jisto jistě do boje nepůjde. Ilyra si smutně povzdychla, poděkovala Ratchetovi a kulhavými kroky šla ven před základnu na čerstvý vzduch, potřebovala tu bolest jak fyzickou, tak psychickou, trochu vstřebat.

Mé lítosti za velitele a jeho dcery si Smokey všiml a objal mě kolem ramen. Vzhlédla jsem k němu a slabě se usmála. Jemně mě hladil po zádech, což mě uklidnilo. Zná mě líp, než kdo jiný...