Rōnin

kapitola 3. Uragiri

Boj je už za mnou
Atmosféra dost houstne
Necítím konec

Ani jsem nezaznamenal změnu počasí. Je něco málo po poledni a na obloze je šero. Někteří vojáci vypadají nejistě. Dlouho jsem přemítal jestli se zeptat velitele. Nakonec jsem spustil.

"Proč jich bylo tak málo?"

"Chtěl by jsi snad víc nepřátel?!" Položil řečnickou otázku Cho.

"Ne ale přijde mi že to byla jen návnada."

"Máš pravdu Hanzō." A zvedl ruku.

V tu ránu větší část našich vojáků vytáhla dýky tantó a vrazili je do zad spojencům. Polovina tedy padla. Hned jsem si uvědomil že je to zrada a tasil jsem meč.
"Co se to děje Cho?!" Zeptal jsem se i když jsem znal odpověď.

"No přece jsi zradil svůj klan. Stejně jako tvůj otec jsi labilní a zabil jsi polovinu našich vojáků. Teď půjdeš před klan a vykonáš trest."

Tohle jsem nečekal...

Vidím za mnou pohyb...

Otočím se o 180° a provádím sek se strany do břicha. Lehké brnění je pro můj meč jako papír. Vidím prudký pohyb Choa a využiju ještě rychlost vojáka který se na mě rozběhl, přehazuji ho přes rameno směr Cho.

Tím jsem si získal čas. Vezmu koně a jedu směr chrám. Sledují mě pouze 2 vojáci na koních. Naštěstí tam není Cho. Dojedu ke chrámu z druhé strany. Takže přeskočím plot a běžím zahradou do chrámu. Ve vnitř je Isuno s úsměvem.
"Jaká byla mise pane Hanzō?"

Neodpověděl jsem a běžel do pokoje. Vezmu svůj batoh. Když jsem vyběhl z pokoje byl tam už jeden voják typického ražení. Chodba byla úzká takže byly možné jen útoky z hora nebo z dola. Nechci mít na svědomí vraždu v chrámu a otáčím se. Tam je druhý voják.

Probourávám zeď z papíru a prorazím tak další 2 pokoje. Dostanu se do jednací místnosti ve které jsem byl včera. Běžím tedy ven kde z lesů už vychází Cho a rádoby spojenci. Vidím koně uvázaného ke stromu. Uzel nechce povolit
"Notak" Vyjde ze mě.
Když vidím jak pár vojáků vybíhá z chrámu, vytahuji dýku a přesekávám lano. Nasednu na koně a jedu jen dopředu.

Po asi 3 minutách kdy jsem v lesní stezce vidím za sebou už velkou skupinu vojáků v čele s velitelem. Jsou docela daleko takže za každou zatáčkou mám asi 10s kdy mě nevidí. Za jednou takovou zatáčkou vidím farmáře jak jede a má vůz plný sena. Využiju situace a skáču do hromady. Kůň zaběhl za další zatáčku a a vojsko ho pronásleduje dál. Mě se ulevilo že si mě farmář nevšiml.

Jel jsem asi 10min a pak jsem vystoupil v bambusovém lese. Bylo stále šero a začly padat první kapky. Udělal jsem si provizorní ochranu před deštěm a zbytek dne jsem přemýšlel.

Nad otcem

Co budu dělat?

Kam půjdu

Po mém přemýšlení jsem se rozhodl jít spát.

Nevím sice co budu dělat ale jedno vím jistě. Jsem momentálně neprávem označen jako Rōnin.