kapitola 1. poupě

24 3 0
                                    

Nejen příběhy
Ale i květy mají
Začátky bytí

Přečetl jsem si na zdi chrámu.
Chrám byl v horách vesnici Sazuko. Byl jsem tam poslán úřadem abych pomohl jednotce vojáků v tažení. Než jsem si stihl uvědomit hloubku dané haiku tak mě vyrušil hlas.
"Dobré poledne, vy budete jistě výpomoc z úřadu že ano?" Zeptal se muž ve středním věku a černém kimonu.
"A-ano to jsem jmenuji se Hanzō pane"

"Mé jméno je Isuno jsem správcem chrámu, prosím nasledujte mě"

Následoval jsem Isuna po chodbě z papírových stěn. A Isuno se otázal:
"Takže vy pracujete pro úřad pane Hanzō?"

"Vlastně ani ne jsem samuraj pro rod Hiro ale byl jsem přeložen pro dobro války"

"Chápu" odpověděl Isuno.

Došli jsme do místnosti ve které byl stůl a několik neznámých lidí. Poznal jsem že to jsou bojovníci. Narozdíl od Isuna měli už brnění a výzbroj stejně jako já.
"Konečně jste dojel jmenuji se Cho a jsem velitel akce"

"Těší mě Cho, já jse-"

"Vím kdo jste pane Hanzō pojďme prosím k věci" přerušil mě nezdvořile Cho.
přikývl jsem a přistoupil ke stolu.
"Konvoj pojede v poledne touhle cestou četa 1 zaútočí z prava a četa 2 zaterasí cestu. My a četa 3 provedeme hlavní útok z leva. Pánové ten konvoj je vážně důležitý pro nepřátele je údajně plný zásob a střežen jen pár lehce ozbrojenými jedinci. Je to jednoduchá akce ale buďte připraveni na cokoliv" řekl hlavní plán Cho.
Pak už jen ostatní dodali pár detailů a poznámek.
Po schůzi mi ukázal Isuna mé lože. Bylo velice jednoduché jen stolek a postel. Dodal že mi donese čaj. Neměl jsem v plánu se tu zdržovat déle než je potřeba. Vybalil jsem si věci a rozhodl se projít do zahrady.
Už se schylovalo k západu slunce a já si vychutnával pohled na padající lístky sakury. Zapomněl jsem téměř na všechny problémy a stres ze zítřejší akce. Sedl jsem si na lavičku a rozjímal. Zavřel jsem oči a hluboce jsem se nadechl.
1
.
2
.
3
Výdech. Otevřu oči a je tma. Slunce za horizontem a já jsem meditoval tak dlouho že jsem ztratil pojem o čase. Došel jsem do pokoje a čaj byl tak studený že bych s těží poznal druh čaje. Lehl jsem si a přemýšlel jsem nad zítřkem.

RōninKde žijí příběhy. Začni objevovat