200 slov, Ich forma
...Jdu po cestě zdobené spadaným listím. Stromy jako by se ke mně skláněly a šeptaly svou tichou píseň, voda naráží do kamenů a menších skal na kraji jezera, kolem kterého procházím.
Občas přemýšlím, zda je v lidských silách vyplakat celé takové jezero. Přijde-li správný člověk a povede se mu správně ublížit, jestli může tak moc zničit milující duši. Procházím kolem nejrůznějších lidí. Většina se kouká do země, nevnímá. Část se usmívá. Myslí si, že úsměv skryje jejich bolest. A přesto, každý z nich je jako zlatá klec ukrývající nejcennější, a přesto nejtýranější poklad.
Říká se, že čas zahojí všechny rány. Nesouhlasím. Rány přetrvávají, čas a rozum chrání duševní zdraví. Rány zakrývají jizvy a bolest ustupuje, ale nikdy nezmizí.
Fascinují mě. Všichni. Jsou, jdou, smějí se, povídají. A přesto všichni tolik trpí, přesto jsou všichni jen zjizvená srdce plující světem a hledající záchranu. A to je důvod, proč jsme všichni stejní, v samé podstatě. Jsme fascinující skříňky schovávající žal, tolik nám přirozený, za uměle pozvednuté koutky rtů. A to tenhle svět schvaluje. Usmát se, jít dál. Nedělat problémy. A tak pokračuji v cestě kolem toho jezera a pozoruji masky na zjizvených srdcích a zářivé slunce, které mi mizí za obzorem.
ČTEŠ
53 pokusů o Drabble ✔️
Random53 krátkých kapitol na různá témata, 53 pokusů o drabble a s největší pravděpodobností také 53 selhání. Co dodat? :-) #DRABBLEVYZVA2021 Cover knihy má na svědomí skvělá grafička, ale také dokonalá spisovatelka @St3wiie, jejíž knihy doporučuji a za o...