53 pokusů o Drabble ✔️

Nadání

Učitel, který v jednom ze svých studentů objeví zvláštní nadání
300 slov, ER forma
...

Na lesklé černé kapotě nádherného drahého SUV se odráželo slunce, když vůz zastavil a vystoupil z něj elegantní mladík. Nemohlo mu být víc než třicet, zdálo by se tedy, že bohatství, jež nepochybně vlastnil, nemohl nabýt sám, jenže opak byl pravdou.

Netrvalo dlouho a jeho rychlé kroky se rozléhaly chodbou. Jak dobře to tu znal...

„Pane profesore?" usmál se, když jej konečně spatřil. Oba si toho druhého pamatovali mladšího, stejně se ale poznali.

„Pane Tillyene, rád vás vidím."

„Já vás také. Jel jsem kolem a napadlo mě podívat se sem, pozdravit vás. Rád bych vám znovu poděkoval - kdybyste mne tehdy nepodpořil, nikdy bych se nedostal tam, kde jsem," usmál se vděčně mladý podnikatel a postarší muž mu úsměv opětoval.

Pamatoval si jej jako puberťáka poflakujícího se kolem školy. Pamatoval na všechny průšvihy, které vyvedl. Nebyl nijak klidné dítě a to, co předváděl v lavici... Neučil se, neposlouchal, jeho odpovědi nedávaly žádný smysl.

Když se nyní díval do jeho jiskřících očí, vzpomínal, jak s nezájmem pozorovaly všechny kantory a látku jimi probíranou. Nikdo z nich ho už ani učit nechtěl - byl... byl ztracený. Člověku, který chápat nechce, nejde nic vysvětlit.

A pak přišel ten den. Motivační projev ve velké aule, akce pro všechny čtvrťáky.

„Pan Tillyen," přečetl tehdy a jeho oči se naň upřely. Bylo to poprvé, kdy v nich viděl zájem.

„Vy..." a v ten moment ho to napadlo.
„Vy v sobě máte talent. Nadání, jiné, než ostatní. Máte na dosažení svých snů. Jen je škoda, že jej neužíváte."

Cítil překvapené pohledy profesorek, ale jediné, co dokázal vnímat byly jeho zelené oči. Ty jiskry, které se tam tehdy objevily, by totiž nikdy nečekal. A co by nečekal už vůbec pak bylo, že je chlapec už po zbytek života neztratí.

Usmál se, když doposlechl mladíkova slova. Bylo mu ctí jej znát.