53 pokusů o Drabble ✔️

Divoký západ

Život na divokém západě
300 slov, ER forma
...

Slunce se líně plazilo nad obzor a osvětlovalo tak rušnou vesničku mezi kopci. Brzy mezi domky začnou běhat ženy a muži se vydají do práce. Možná přijedou nájezdníci z blízkých hor a možná se strhne bitka, možná se muži k večeru opět opijí silnou whiskey a poperou se, možná ne. Život zde byl zvláštní, pestrý a každou chvíli se mohl změnit...

„To jsou oni!" zavýskne fascinovaně jedno z dětí sedících nahoře na kopci a pozorujících onen krásný přírodní úkaz před nimi. Tam, směrem, kterým vykukují sluneční paprsky duní koňská kopyta a vítězný křik mužů mluví za vše.

Uspěli.

„To je táta!" blonďatý chlapec, asi sedmiletý se zazubí na svého hnědovlasého společníka a postaví se, aby na nájezdníky lépe viděl.

„Táta je vedl! A dokázali to! Chci být jako on, Jime," zasní se nadšeně.
„Chci být tak silný. A umět se prát. Mít takovou pistoli a tiše se plížit tmou, jezdit na koni, vést své lidi za vítězstvím!" zaťal prsty pravé ruky v pěst a tu zvedl vysoko nad hlavu, snad k umocnění svých slov.

„Co chceš ty?" otočil se náhle na, do té doby tichého brunetka. Ten byl veskrze introvertní, s Billem ale mluvil. Byl jeho jediný kamarád a měl ho opravdu rád, jak jen malé dítě může mít.

„Já nevím," vypadlo z něj rozpačitě. To však blonďákovi nestačilo.

„Notak... něco musíš chtít! Až budeš velký, budeš moct... cokoli!" nadšeně se zatočil kolem své osy, „co pak opravdu chceš?"

Brunet se na moment zamyslel a svraštil čelo. Co chtěl? Nechtěl být cowboy, střílet, na to neměl žaludek. Nikdy nechtěl být silný velitel skupiny, to by nedokázal. Co jednou chtěl? Nechtěl nic...

Pak se ale usmál.

„Já si tě jednou chci vzít!" vyhrkl nadšeně a Bill se na moment zarazil, pak se ale zazubil.

„Tak jo. A pak budu jako táta."