Divergent - What if ...

Pyžámko

Stupnu si na špičky a políbím ho na ústa. Překvapuje mě ,že nikdo nemá poznámky v podobě slov ,ale jen v podobě překvapených výrazů. Odtáhnu se a podívám se na Willa a Christinu. Sedí jako opaření a nezmůžou se na slovo. S úsměvem se podívám na Tobiase ,ale ten už tam není. Někdo mi znova poklepem na ramrno. Uriah.

"Nazdar, Tris" řekne se zářivým úsměvem

"Ahoj" odpovím a pogratuluju

"No gratululovat bych měl spíš já tobě ,ale co už." a další úsměv "No proto tady nejsem. Brácha tě zve na oslavu konce iniciace a neboj taky tam bude." dokončí větu a šibalsky na mě pohodí obočím. Se smíchem se kousnu do rtu.

"Tak ok" uklidnim se "V kolik a kde."

"U Zeka v šest" řekne a s úsměvem odejde.

Přišla jsem společně s Willem a Christinou. Hned jak jsme přišli nás jakýmsi kouzlem okamžitě zpozorovali Uriah, Merlene a Lynn.

"Ahoj" pozdraví smějící se Marlene. Je vidět ,že už něco má v sobě.

"Na zkus tohle" podá mi flašku Lynn

"Je proti Škrobismu ... " Zasměje se Marlene

"Neber to zle." uklidí mě Uriah. "Prostě se uvolni." a poplácá mě po rameni. Po tyhle větě jsem do sebe obrátila celej obsah láhve. Naštěstí to byla jenom vodka s nějakým džusem. Pak mi někdo zase poklepem na rameno.Zase další gratulant. Byla jsem vážně nadšená ,když jsem zjistila ,že je to Tobias. Usmál se a letmo se podíval na flašku v mých rukách. Vrátila jsem mu pohled alá 'já za to nemůžu'. Jen se usmál a přitáhl si mě k sobě.

Takhle to šlo dál dokaď Zeke nevyhnal všechny až na mě, Tobiase, Marlene, Uriaha, Lynn, Shaunu, Willa a Christinu. Ostatní si začali sedat do kolečka a já, Will a Christina jsme je napodobili. Sedla jsem si vedle Tobiase a Christiny.

"Co se bude dít?" zašeptala jsem Tobiasovi

"Upřímnost nebo Neohroženost" odpověděl. O tom jsem slyšela tak doufám že nevyfasuju nějakej "geniální" úkol.

"A jelikož hostitel začíná ... Tak třeba Tris." Jaká náhoda.

"Neohroženost" pokusim se co nejnormálněji říct

"Hmm ... Vem si na sebe tričko .." a pohodil očima k Tobiasovi " tady Čtyřky." a stejně pohodlí obočím jako dneska Uriah. S Tobiasem jsme se na sebe podívali ,vstali a odešli do vedlejší místnosti. Tobias se začal svlíkat a já si uvědomila ,že to budu muset udělat taky. Začala jsem proto rychle ,aby neviděl jaký s tím mám problémy. Byl překvapenej ,že jsem do toho šla tak pohlavě. Já osobně taky ale už já i on máme v sobě nějakej ten alkohol a tak jsme z toho nedělali vědu. Vzala jsem si jeho tričko a začali jsme se smát. Bylo mi až po půlku stehen. Radši jsme vyšli aby si nemysleli co tady asi děláme. Ostatní se taky začali smát.

"Jé ahoj pyžámko." řekla už značně opilá Christina a začaly se s Marlene smát.

"To by stačilo." řekla jsem ještě se smíchem "Wille?"
"....Upřímnost"

"Pansycake!!" ozval se Uriah

"Bráško ..." vzdechne Zeke a dál to radši nekomentuje

"Tak mi řekni proč si přeběhl."

"Na tamty poměry jsem byl málo sečtělej" odpověděl s klidem

"Uriahu?" zeptal se Will

"Neohroženost .. Nejsem Pansycake." Zeke jenom dá jenom oči v sloup

"OK .. Choď tři minuty po základně a chovej se jako mentálně postiženej"

Uriah se ušklíbl a zeptal se " Kdo jde se mnou?" šli Já jsem zůstala ležet a Tobias při pohledu na mě si lehnul hned vedle.

Tady je moje první část :)
Berte to s rezervou. Do komentářů mi když tak napište co bych měla zlepšit :) A tomu tričku se tolik ,protože měli už něco v sobě :D