Mezi kapkami deště

13. týden - Tři granáty pro popelku

13. týden 22.3. - 28.3. 2021

Parodie na pohádku dle vašeho výběru. (300/ ich)

,,Mmaminko? Povíš nám pohádku na dobrou noc?" zeptal se mě jeden z mých malých synů.

,,Dobrá, ale jen jednu a budete hodní," pohrozila jsem na své andílky prstem.

Zakryla jsem ty své poklady peřinou a dala každému polibek na čelíčko: ,,A jakou by jste si přáli?"

,,Samozřejmě že tu jinou." pousmál se můj drobeček a začala s vyprávěním.

,,Za devatero stokami a devatero vrchy leží kraj líbezný jako z reklamy." začala jsem, ale to by to nebyli moji synáčci, kdyby mě hned nepřerušili.

,,Mami, musíš říct, za devatero tanky a devatero bunkry…"

,, Dobrá, ať je tedy po vašem," uličníci právě udali směr mému příběhu. ,, Leží země válkám zaslíbená…"

Ještě že tu mám své spojence, kteří mi ven pomohou.

,,Popelko?" Šeptem se mě zeptal Adrián. ,,Nic lepšího jsem ti vzít nemohl. Oni vše hlídají."

,,Alespoň něco, tak mi to dej a odemkni." To jsem ale ještě nevěděla, co mi ten hlupák nese… Když mi podal tři granáty, tam jsem se mu vysmála, protože jsem si myslela, že si ze mě dělá jen srandu, ale opak byl pravdou.

,,Tak mě alespoň odemkni, ať mohu s téhle díry vypadnout."

Zarachotily klíče a vrzly dveře mé cely.

,,Běda ti, jestli se mi nepodaří utéct," pohrozila jsem mu. ,,Mí podřízení si tě najdou a ty nedožiješ rána."

Přikývl a já utíkala.

První granát jsem musela použít při útěku z areálu, kdy mě sledovalo mraky nepřátelských vojáků.

Dál jsem běžela lesem, ale i tak mě vyčmuchali. Sice se za mnou plížili, ale nebyli nijak zvlášť tiší. Odjistila jsem tedy druhý, hodila ho za sebe a rychle utíkala dál.

Třetí padnul na pole, které hraničilo s mým územím.

Vždy to byla ohlušující rána a mě pak ještě notnou chvíli pískalo v uších, ale dalo se to vydržet.

Přeběhla jsem na své území, kde mě přivítali jako hrdinku.