Mezi kapkami deště

31. týden - Ne tolik divoký

31. týden 26.7. - 1.8.2021

Život na divokém západě. (300/er)

Prérií se vznáší písčitý mrak, vinnou kopyt urostlého černého hřebce, který na svém hřbetě nesl tajemného muže. Tvář měl ošlehanou životem. Oči měl tmavé a chované pod kloboukem, jež měl posazenou hluboko do čela. Přes ústa a nos měl rudý šátek, který chránil tvář před přírodními vlivy.

Mířil do jedné z osad, která zdála se býti nedaleko. Potřeboval se pořádně napít a shodit ze sebe těžký plášť, který chrání jeho kulkami zjizvené tělo.

Oddych si, když uviděl obrysy dřevěných domů mezi nikdy nekončícím pískem s pár stromy, kaktusy a skalkami.

Přehodil nohy přes hřbet lesklé srsti a dopadl svými vysokými koženými botami do písku, který udělal pod náhlým tlakem bot drobný obláček prachu.

Uvázal tmavou uzdu, kterou si pořídil vcelku nedávno, okolo zábradlí vyhlášeného pajzlu.

Nejprve se vydal právě do oné budovy objednal si whisku. Posadil se do tmavého kouta a pozoroval představení dam s barevnými sukněmi, které zvedaly až k hlavě a ukazovaly tak tolik nevábné nadýchané nohavičky z bělostné naškrobené látky.

Slečny, nebo spíš ženy byly zmalované až bída a vlasy vytupírované do vysokého drdolu a a v každém z nich bylo zapíchnuté pero.

Najednou ucítil ledovou hlaveň koltu u spánku. Rychlým hmatem popadl troufalce a zkroutil mu ruku za záda. Hudba utichla, všichni si prohlíželi osobu, která měla nyní hlaveň chladné zbraně vraženou v zátylku.

Poznal ji.

Měla na sobě bílou halenu chycenou v korzetu z tmavé kůže a dlouhou modrou sukni. Kučeravé tmavé vlasy jí splývaly po zádech a na tváři měla spiklenecký úsměv.

Muž z prérie pouze mávl rukou a odvedl neposednou ženu ven a následně za roh pajzlu, aby se s ní mohl náležitě přivítat. Věděl, že doma už ho čeká malé ukřičené překvapení, které znal pouze z dopisů své ženy.

Vášnivě ji políbil a odvedl za malým výrůstkem, které neslo jméno jeho ženy.