Mezi kapkami deště

42. týden - Nevyžaduj úsměv

42. týden 11.10-17.10.2021

Ne všichni klauni se smějí. (300/er)

Klauni...

Všichni si jistě znají usměvavé osoby, které rozdávají balonky, úsměvy a radost. Děti je milují a dospělí trpí.

Nicméně i tito usměvavé osoby, které rozdávají radost, mají i svůj opak.

Ne všichni se smějí...

Ne všichni mají veselý a přívětivý úsměv...

Ne všichni rozdávají radost...

Ale všichni rozdávají balonky. Jen je rozdíl, co za balonek chtějí. Jedněm stačí úsměv a druhým třeba vražda.

No...

Řeknu vám pohádku, nebo spíš příběh... Nestal se, ale mohl by...

Je temná děsivá noc. Je přesně ta noc. Ta, v níž se nikdo přívětivě nesměje a nikdo nechodí ven.

Tato noc je vždy na podzim, kdy umírá léto, stromy se oblékají do barev, a nakonec se vysvlečou a kdy bývají noci nejtemnější.

Přesně v tu noc do ulic vychází klauni či šašci chcete-li.

Varuji vás, ale v tuto doby člověk se zdravým rozumem a bystrým úsudkem nevychází ven. Zabední se doma a určitě se nekouká z okna, protože v tuto noc, je šíleným vše dovoleno.

Umírá den a vyšinutí vycházejí.

Sem tam je slyšet šílený smích, který jasně naznačuje, jak zdravý rozum osoba má.

Oblečeni jsou v klasickém oblečení šaška, ale jejich makeup je jiný... Je více děsivý a negativní. Mnohdy bývá krvavý a rozmazaný, což opět napovídá o duševním zdraví.

Vylézají ze skrýší. V rukách mají zvláštní zbraně. Nebývají to balonky, ale nůž či mačeta.

Vycházejí, konverzují a plánují. Hledají své objeti, na kterých si ukojí své vražedné touhy.

V tuto noc je nebezpečné být venku. Oni nedělají rozdíly, neptají se, ale prostě konají. Prostě povalí osobu na zem, sednou si obkročmo na trup oběti a bodají do hrudi bez ohledu na kosti, které činnost ztěžují. Jejich ďábelsky šílený smích rve uši a nahánějí mráz po celém těle.

Toto opravdu nikdo nechce slyšet natož vidět na vlastní oči či pocítit na vlastní kůži...