Acta est fabula - DRARRY ✔

8. H jako Humr

Od celého okamžiku mám problém po celou noc usnout. Pronásledují mě nevítané myšlenky a vzpomínky. Jakmile začíná svítat, vzdávám to. Těsně po šesté ráno se odeberu zničeně do sprchy, abych se vzpamatoval. Nechávám po svém těle stékat ledovou vodu, která ze mě smývá veškeré emoce. Je těžké zapomenout, je těžké vůbec dýchat a nemyslet na to, co se ve skutečnosti stalo.
Poté, co vylezu ze sprchy a vykonám potřebnou hygienu, se zase obleču a vrátím do pokoje pro pergamen a kalamář s brkem.

V momentě, kdy se chystám psát první řádky, mi to celé dojde. Kdybych byl Potter někde ve Spojených státech hledající smrtijeda, asi bych u sebe nenosil inkoust a brky. Nakonec pergamen zase založím nazpět a snažím se najít obyčejný papír.

Vytrhnu stránku z nějakého starého lodního deníku, který jsem našel v knihovně. Salazar ví, kde se tady vůbec vzal, ale teď při nejmenším poslouží dobře. Papír sice už není čistě bílý, ale aspoň to vypadá jako by Potter použil to první, co mu přijde pod ruku. Teď mi ještě zbývá najít nějakou tužku, pero, cokoliv, co obyčejně mudlové nepoužívají a co nepíše jako kouzelnický brk. To může být v téhle domácnosti dost problém. V horším případě pro něco pošlu Djuky, protože ať už jsme v přeměňování probírali ledacos, přeměnu brku na propisovací pero jsme jaktěživ neměli v osnovách.

Nakonec s překvapením ve starém otcově stole něco najdu, když obsah rozházím všude okolo. Trochu mě zaráží skutečnost, že něco takového zrovna můj otec vlastnil. A kde k tomu vůbec přišel. Kam moje paměť sahá, vždycky opovrhoval vším, co nevzešlo z kouzelnického prostředí, a celý život ohrnoval znechuceně nosem nad čímkoliv, co mělo jakoukoliv spojitost s mudly. Ale že má v zásuvce propisovačku? Otče, ty se nezdáš!

Vlastně ani netuším, jak se taková věc drží v ruce, ale když usednu ke stolu a zamířím hůlkou na zápěstí, abych na sebe aplikoval falšovací formuli, není to vlastně o tolik jiné, než držet brk. Dopis musí být důvěryhodný a podle vzkazu, který mi Potter nechal po útěku z Azkabanu, se pokusím napodobit jeho písmo. Díky všem zakladatelům za to, že tohle za mě svede magie.

První tři slova nejsou tak těžká, ale vím, že musím znít jako Harry Potter.

Vážený pane ministře,

vyskytly se drobné komplikace, díky kterým se má přítomnost tady trochu protáhne. Ale jsem na dobré cestě, a co nevidět bude po všem. Není potřeba posílat žádné posily, situaci zvládnu sám. Dejte mi dva tři týdny a naservíruju Vám Draca Malfoye na stříbrném podnosu.

S úctou,

Harry Potter

Tak snad to zní jako Potter. Vím, že se někdy vyjadřuje jako hotentot, ale s ministrem pravděpodobně mluví slušně a formálně. Zní to adekvátně a řekl bych, že i Potterovsky. Harry má hrozný škrabopis. Postrádá ten typický Malfoyovský lesk, souměrnost, asymetričnost, eleganci a úhlednost. Ostatně, od bystrozorů se nečeká, že budou dělat dojem estetickým krasopisem, beztak má většina z nich v hlavě akorát tak slámu.

Nakonec připíšu asi týden staré datum, aby to vypadalo, že pošta putovala celou tu dobu přes moře. Nikdo by tak neměl mít podezření.

***

Pan Potter se uráčil vstát až po dvanácté hodině. Já jsem dávno po obědě. A protože nejsem schopný dneska tolerovat jeho společnost, obléknu si kabát, abych se na čas vypařil a provětral si hlavu. Mohl jsem prostě jen tak odejít beze slova, ale nakonec se mi nad Potterem zželí a přece jenom na svitek naškrábu několik slov.