1%

6.

,,Užijte si to v Itálii!" Řekne matka tetě a naposledy jim zamává. Spokojeně odejdu do kuchyně, vezmu si z mrazáku zmrzlinu a nadám si ji do slavnostního poháru. ,,Páni! Něco oslavujeme?" Ozve se otec a já zavrtím hlavou, rychle si vezmu pohár se zmrzlinou a uteču do svého pokoje. Konečně odjel. Teď bude vše tak jako předtím, vrátím se zpátky do školy a budu si užívat společné strávené chvíle s přáteli. Ráno radši vstanu o pět minut dřív abych vše stihla.

Obléknu se a upravím se. Vezmu z linky klíče od mého auta, a společně s dvojčaty zamíříme do auta. ,,Užijte si první školní den." Rozloučím se a oba se na mě falešně usmějí.
Miluji být starší sestrou. Jakmile dorazím k mé škole, vystoupím a vezmu si s sebou svou ranní teplou kávu. ,,Ahoj Fai! Jak ses měla o prázdninách?" Silně mě obejme Vivian.
Falešně se na ni usměju a vytáhnu si ze skříňky potřebné učebnice. ,,V pohodě." Řeknu a vydám se k mé učebně, Vivian mě následuje.
,,A co kluci?" Zeptá se a já se na ni překvapeně podívám, nechápavě se zamračí.
,,Co s nimi?" Vyhrknu a ona protočí oči, sednu si do zadní lavice k oknu a dál ji bedlivě sleduji.
,,No jestli jsi sis třeba někoho našla.." Řekne a já zavrtím hlavou.

,,Tak to ses teda moc nepředvedla. Já už teda něco zažila. A bylo to úžasný!" Prohlásí s zamilovaným výrazem, falešně se zasměju.
S Vivian se známé tak dlouho že si nedokážu ani představit jaké to bylo předtím než jsme se seznámili. Je to malá blondýnka s velkými hnědými oči, a pihami po celém obličeji.
Má dvě starší sestry, jedna studuje v New Yorku. A druhá teprve dokončila závěrečný ročník. ,,Ticho prosím." Ozve se nepříjemný hlas našeho fyzikáře.
,,A co ty a Delano?" Zašeptá zvědavě Vivian a já si až teď vzpomenu na Delana. Delan byl můj "přítel". Možná je i teď.. Naposledy jsem ho viděla na začátku letních prázdnin před jeho odjezdem do Brazílie. Nenapsal mi, ani mi nezavolal. Jakmile skončí moje poslední hodina vydám se najít Delana. Je o rok starší než já tudíž je ve čtvrťáku. Rozeběhnu se do laborky a rozhlédnu se po místnosti ve snaze najít Delana. 
,,Fai?" Ozve se za mnou, rychle se otočím.
,,Delane!" Vyhrknu a pevně ho sevřu v náručí, nasaju jeho osobitou vůni. ,,Strašně moc jsi mi chyběla Fai." Zašeptá a odtáhne se, setře mi slzou která mi steče po tváři. Pousměji se a zadívám se mu do jeho krásných hnědých očí.

,,Co takhle kdybychom šli dneska na párty k Twile?" Navrhne a já po chvilce uvažování přikývnu. Delan mě pohladí po tváři, ucuknu.
Najednou si vzpomenu na tu noc. Delan se na mě nechápavě podívá a já se rychle falešně pousměju. ,,Promiň musím běžet." Vyhrknu a rozeběhnu se na autobusovou zastávku.

Po několika minutách čekání se před mnou objeví starý autobus, který mě doveze domů.
Jakmile dorazím domů převléknu se do čistého oblečení, a unaveně si lehnu na postel.
Najednou mi zacinká mobil.

Delan: V 18:00 budu u tebe :*

Já: Dobře, a promiň mi za to že jsem tak rychle zmizela.

Delan: Jasně v pohodě. Bál jsem se že jsi si našla někoho jiného

Já: Zlato, vždyť víš že miluji jen tebe.

Delan: Jo vím ale i tak. Už se těším na dnešní večer 😏

Zarazím se.

Já: Já taky.

Delan: 🍑💦🍆😍

Ruce se mi roztřesou. Zapomněla jsem na náš slib.. Před jeho odjezdem jsem mu slíbila že hned první den kdy se uvidíme se na to vrhneme. Zhluboka se nadechnu a podívám se na hodiny. Je 17:55 a já mám pět minut na to se upravit. Jakmile se doupravím uslyším zvonek a rychle se vydám ke dveřím dolů.
,,Nazdar krásko." Řekne a sjede mě pohledem. Rozpačitě se usměju a společně nastoupíme do auta. Celou cestu mlčím.
Jakmile vstoupíme do Twilinýho domu zarazím se. Rychle se ke mně rozběhne. ,,Čau kočko."
Řekne a Delan se na mě zamračeně podívá.
,,Říkala jsi že jsi s nikým nespala."